Doma v Rožnově.
Do poledního vyzvánění už mnoho nescházelo. Den byl jiskrný, čas břaněl až málem zaléhalo v uších.
Stráně všude kolem voněly květy a hluboké lesy pryskyřicí.
Chvíli postát na rušném rynku. Jeho někdejší slávu připomíná už jen starodávná písnička o dřevěném městečku a galánečce, na kterou nelze zapomenout.
Dávno z okolních měšťanských domů neslyšet klepat od slunka do slunka tkalcovské stavy. Gloriet z rynku, kde vyhrávala lázeňská kapela, je v nenávratnu. Z oblíbených lázní zůstaly v někdejší Hájnici jen pěšiny k promenádě. A jezírko, ale labutě už po něm neplavou. Lázeňský dům zasněně vzpomíná na zašlý čas usměvavých dam v dlouhých sukních a mužích s buřinkou na hlavě.
Přes den promenáda, večer bál.
Kde se vzalo všude tolik automobilů? Každý spěchá. S mobilním telefonem u ucha dojednává schůzku, obchod, práci, setkání. Všecko neodkladné záležitosti.
Vysoko nad hlavou křižují oblohu dopravní letouny. Kam letí? Každý kout v širém světě jako kdyby se nacházel jen tuhle kousek za postranní uličkou.
Postát chvíli na břehu řeky Bečvy. Popřemýšlet, odkud se její voda pořád bere a kam plyne. Je jako čas, míjí a nikdy se nevrací.
Marně se ohlížíš. Lázeňští hosté už s lehkým úsměvem a pokývnutím nenavazují letmé známosti. Je jiná doba. Plná raketoplánů. Obří dalekohledy pátrají v hlubinách vesmíru kam příště se vypravit za poznáním a novým dobrodružstvím.
Najednou se nám zasteskne po divoženkách, světlonoších, húkalkách. Kde zůstali draci, smoci, hastrmani a basrmani? Jsou zapomenuty zaklínací formule, které otevírají dveře k zemským pokladům, uložených v podzemních sálech a jeskyních. Jsou minulostí dřevěnky, roztroušené jako perličky dávno minulého času po svazích hor, ta útočiště slunce a hvězd a měsíce.
Cesta návratu zůstává zatarasená na sedm západů.
Přece se do těch zašlých časů lze protáhnout jakoby zapomenutou mezírkou. Uprostřed Hájnice pořád ještě sluncem a hvězdami voní staré dřevo. Kvete trs mateřídoušky. Heřmánek už jen tou svou vůní léčí všechny bolesti.
Stačí na chvíli zavřít oči, zase je slyšet rachocení formanských povozů. A kdesi v dáli jakoby zněly tóny lázeňské kapely.
Je mi potěšením setkat se s vámi z dávných časů.
I nám …
Na věži právě odbíjí poledne.
Je čas vrátit se do přítomnosti.
Ještě ohlédnutí přes řeku Bečvu na majestátný Radhošť. Jestlipak v jeho útrobách jsou zemské poklady skutečně ukryty?
A zase ta hudba. Tóny lehce skotačí a zpívají, voní a hladí…
K O N E C
Okénko do historie
Jak Valaši putovali do Rožnova
K 750. výročí od první písemné zmínky o městě Rožnově pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm 2017
Text © Richard Sobotka
Ilustrace © Vladimír Bartošek