Kraslice rožnovského malíře Vladimíra Bartoška jsou o každých Velikonocích vyhledávaný artikl. Každé nazdobené vajíčko je originál miniaturního obrazu. Malíř neustrnul na zavedeném vzoru, který se mezi velikonočními „konzumenty“ osvědčil, každý rok přichází s nějakou inovací. Tak produkce jeho velikonočních kraslic nikdy nezevšední a potěší po celý rok.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, kdy začínají u malíře kraslic?
„Letos přesně v okamžiku, kdy skončil Silvestr. To je tak akorát čas vzít ze skříně pozůstatky loňských Velikonoc, prohlédnout a připravit příslušné nářadí a materiál, zkontrolovat kolik vajíček zůstalo nedokončených a pustit se do práce. Jelikož je do velikonočního procesu zapojena i manželka, ukázat jí kam do skořápek vrtat kulaté dírky pro budoucí okénka. Kromě prezentace na internetu to znamená dodat přibližně měsíc před Velikonocemi smluvenou sérii na tradiční výstavu do Hranic a do zámku Lešná u Valašského Meziříčí. Pro Rožnov připravit kraslice do prodejny na náměstí.“
Jsou kraslice škrábané, batikované, oplétané a podobně. Jaká je tvá technika zdobení kraslic?
„Držím se své osvědčené technologie, abych nikoho nekopíroval. Základem je vosková batika. Do volných míst kreslím akvarelovými barvami obrázek. Takový můj „rukopis“ zdobení znamená vytvořit na jedné straně skořápky okénko a namalovat kytičku. Na druhé straně skořápky si hraji s volným motivem. To je u zdobených kraslic takový můj podpis. Ta technologie je poměrně velmi pracná. Skořápka se několikrát umývá a v průběhu zdobení se jí nesmím dotknout holou rukou, protože i malá mastnota znemožní nanesení barvy.“
Stále trvá deficit bílých vajíček?
„To je už léta skutečně velký problém. Na štěstí manželka, když někde na trhu objeví bílé vajíčko, tak ho okamžitě bere. Nejlepší je velikost kolem desítky. Zkoušel jsem dělat i kachní a pštrosí, ale ty skořápky mají jinou strukturu a musel bych volit jiný postup. Takže zůstávám u klasických vajíček. Je domněnka, že čím větší vajíčko, tím vzácnější. Ale opak je pravdou, větší vejce je snazší namalovat. Kdežto malé vajíčko, jaké se najdou v první snůšce mladých slepic, je pro mne opravdová výzva, protože namalovat drobounké vejce je skutečně mnohem pracnější.“
Jak dlouho se malováním kraslic zabýváš?
„Nejméně čtyřicet let. Začínal jsem jednoduchými vzory a zdobení se postupně rozvíjelo až do současné podoby. I přes pracnost, náročnost a nároky na přesnost mne zdobení kraslic stále baví. Nebojím se obtížných cest, je to prostě výzva.“
Jakmile odezní Velikonoce máš konečně prázdniny?
„No prázdniny… Musím v Hranicích na zahradě zasázet brambory. A mám už také chuť malovat nějaké obrazy. Tady všude po bytě i v komoře čekají rámy, plátna…“
Takže s kraslicemi zase na shledanou o příštích Velikonocích. Ty v roce 2018 připadnou na 30. března až 2. dubna 2018, takže čas na přípravu kraslic bude o dva týdny kratší!
Text a foto © Richard Sobotka