Před 70. lety zemřel Dušan Samo Jurkovič – básník dřeva

V prosinci roku 2017 uplyne 70 let od úmrtí architekta Dušana Samo Jurkoviče. Daniel Samo Jurkovič (1868 – 1947) byl slovenský architekt. Jeho osobitě secesní architekturu inspirovalo lidové stavitelství a výtvarné umění. K jeho nejznámějším stavbám patří Libušín a Maměnka na Pustevnách. Jednou z posledních staveb,  realizovaných podle jeho návrhu, je rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm, předána do užívání v roce 2012.

Architekt Dušan Samo Jurkovič se narodil 23. 8. 1868 ve Staré Lúce na Slovensku, zemřel 21. 12. 1947 v Bratislavě na Slovensku. Od mládí byl bytostně spojen s lidovou architekturou. Po vytvoření staveb na Pustevnách si jejich tvůrci povzdechli: „Nikdy jsme si nepomyslili, že stavby ve valašském slohu  mohou být tak krásné a nádherné!“ Právem Jurkovičovi patří titul „Básník dřeva“.

V roce 1889 působil Dušan Samo Jurkovič na Vsetíně u stavitele Michala Urbánka. Podílel se expozicemi valašské lidové architektury na Národopisných výstavách. Pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895 navrhl valašskou vesnici, které měla mezi návštěvníky neobyčejný úspěch. Je autorem lázeňských budov v Luhačovicích, Křížové cesty na Hostýně a dalších staveb.

V Moravskoslezských Beskydech vytvořil architekt Dušan Samo Jurkovič na Pustevnách v nadmořské výšce 1018 metrů nad mořem dřevěné srubové stavby, jídelnu Libušín a ubytovnu Maměnku, ve slohu tzv. lidové secese s bohatým dekorem, typickým pro Valašsko a pro slovanskou lidovou architekturu.
Na architektonickém návrhu Libušína a sousední Maměnky pracoval Dušan Jurkovič na zakázku Pohorské jednoty Radhošť v roce 1897. Interiér Libušína byl vyzdoben kresbami podle malíře Mikoláše Alše. Dne 6. srpna  1899 byly obě útulny slavnostně otevřeny.

V červnu 1928 navštívil oba objekty prezident T. G. Masaryk.

Během 2. světové  války o tyto stavby neúspěšně usiloval berlínský turistický spolek KDF. V závěru války byly objekty zpustošeny, když sloužily jako ubytovna maďarských asistenčních oddílů i Hitlerjugend.

V roce 1947 se rozhodovalo o likvidaci obou devastovaných útulen na Pustevnách. Tehdy osmdesátiletý Dušan Samo Jurkovič přijel na Pustevny a přimlouval se za jejich zachování.

V roce 1950 byla Pohorská jednota Radhošť zrušena a stavby přešly do majetku státu. V 80. letech 20. stol. byly již silně zchátralé a v roce 1994 se zejména Libušín nacházel v havarijním stavu.

Mikoláš Aleš  

Obě stavby na Pustevnách byly převedeny do majetku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a v roce 1995 prohlášeny za Národní kulturní památku. O dva roky později byla zahájena jejich generální rekonstrukce, dokončena byla v roce 1999 a stála 25 milionů korun.

Jurkovičovy stavby byly návštěvníky Beskyd nadšeně obdivovány. Jídelna Libušín, vyzdobena obrazy podle návrhů Mikoláše Alše nezůstávala bez hostů.
To vše až do tragické noci ze 2. na 3. března 2014, kdy jídelnu Libušín sežehl požár. V současné době probíhá její rekonstrukce v celkových nákladech cca 80 mil. Kč.

Vyhlídkovou věž navrhl architekt Dušan S. Jurkovič již v roce 1896. Sto let ležel náčrtek rozhledny bez povšimnutí, než se tento architektonický skvost podařilo realizovat. Rozhledna měla původně stát v Brňově u Valašského Meziříčí. O její stavbě uvažoval také někdejší ředitel Valašského muzea v přírodě ing. Rudolf Bečák. Až v roce 2010 dozrál čas k realizaci téměř zapomenutého projektu.

Stavba Jurkovičovy rozhledny za více jak 10 mil. Kč z fondu EU a Nadace děti, kultura a sport se podařilo zahájit v listopadu 2010. Termín dokončení byl stanoven na závěr roku 2011. K zahájení provozu rozhledny došlo v květnu 2012.

Jurkovičova rozhledna se nachází na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm. Stojí na Karlově kopci nad Valašským muzeem v přírodě, na kótě 480 m n. m. Výška rozhledny je 32 m, nejvyšší vyhlídková plošina je ve výšce 19 m.

Veškeré kovářské a klempířské práce a většina tesařských prací byla provedena ručně dle starých postupů. Na stavbu bylo použito 200 metrů krychlových kulatiny. Barevné řešení rozhledny odpovídá Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. Rozhledna je postavena podle původních architektových návrhů, pouze s drobnými úpravami dle současných předpisů.

Do stříšky rozhledny byl uložen tubus s dokumenty, jsou v něm současné mince, tisk a také dekorativní láhev se znakem a nápisem města, třetinka litru slivovice. Poselství je určeno následným generacím jako dokument o městě a lidech v čase dokončení rozhledny.

Výhled z rozhledny je na Rožnov a západní část Rožnovské brázdy.

Přístup k rozhledně je Petřekovou strání, kde už v čase klimatického lázeňství byly upraveny chodníky a instalovány lavičky k odpočinku. Na vrcholu se nacházel altánek.

Dušan Jurkovič by měl určitě  radost, že došlo k realizaci k rozhledny  podle jeho návrhu z roku 1896. Stavba Jurkovičovy rozhledny v Rožnově pod Radhoštěm je vlastně první a jediná realizace Jurkovičova díla po 115 letech od vzniku náčrtku.

Text a foto © Richard Sobotka

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *