Společenský dům – někdejší perla Rožnova – už jen ozvěna

V závěru 18. a počátkem 19. století se ujala idea návratu člověka k přírodě. Nedaleko města Jeseník (původně Frývaldov), založil roku 1826 sedlák Vincent Priessnitz dnes světoznámé vodoléčebné lázně (Lázně Jeseník, původně Gräfenberg). Tento laický léčitel propagoval léčbu studenými koupelemi, zábaly, dlouhými procházkami a střídmou stravou. V okolí vybudoval pro lázeňské hosty chodníky k třiceti pramenům s upravenými studánkami. Léčil také chladnými obklady, dodnes známými jako Priessnitzův zábal. Vděční pacienti mu po smrti vybudovali mauzoleum, stavěli sochy a rozvěšovali pamětní desky.

Éra klimatický lázní nastala v Rožnově stejně nenápadně, dokonce o třicet let dříve. Kdo ví, jestli v roce 1796 c. k. rada a krajský fysik František Kročák očekával takový úspěch, když do Rožnova poslal čtyři neduživce s prsní chorobou, aby se léčili vzduchem a žinčicí. Faktem je, že ještě v roce 1950 lékaři srovnávali klima v Rožnově s tatranským, ale v té době už se někdejší dřevěné městečko stalo průmyslovou základnou.

Důležitou roli v historii rožnovského lázeňství sehrál někdejší hraběcí ředitel rožnovského panství Josef Drobník, muž bezohledný a přísný a proto neoblíbený. Také však jasnozřivý, neboť pochopil význam lázeňství pro město. Josef Drobník pojal myšlenku udělat z Rožnova léčebné místo a za tím účelem už roku 1820 založil léčební ústav, zřídil z hájnice u města park, přikázal udělat v něm cestičky, umístit lavičky k odpočinku, postavit pavilonek a pec na ohřívání žinčice. Když se pak roku 1852 ujal v Rožnově léčebných věcí výtečný lékař z Vídně dr. František Polanský, získaly klimatické lázně světový ohlas a do Rožnova přijížděli hosté z Ruska, Francie, Asie i Ameriky. V době největšího rozkvětu navštívilo během lázeňské sezóny tehdy třítisícový Rožnov na tři tisíce lázeňských hostů.

Srdcem klimatických lázní se stal léčební dům (dnes všeobecně známý jako Společenský dům). V roce 2017 uplynulo 142 let otevření této někdejší perly Rožnova. V čase výstavby Lázeňského domu prožívalo rožnovské lázeňství největší rozmach, kdy i přes nepříznivou situaci s dopravou pomocí dostavníků se za zdravým povětřím hrnuli do rožnovských klimatických lázní klienti téměř z celého světa.

Plán stavby léčebního domu připravil architekt Chytil z Nového Jičína a stavbu prováděl stavitel Zapletal z Frenštátu. Základy byly kopány od 1. června 1874. Stavba byla dokončena 10. listopadu téhož roku.

Otevření léčebního domu byla pro Rožnov velká událost. Spolek pro okrašlování a zařizování zábav rozeslal 29. 6. 1875 při této příležitosti pozvánku na Slavnost otevření léčebního domu v Rožnově, konanou v neděli 4. července 1875.

V léčebním domě byla místnost, kde se lázeňským hostům vydávala žinčice, kuchyně pro ohřívání žinčice, čítárna s knihovnou, velkými fotografiemi a skupinami květin okrášlený sál s jevištěm, byla zde ordinační síň a také byt pro domovníka. Od severní strany připojena veranda, která za nepříznivého počasí sloužila lázeňským hostům k promenádě.

V roce 1950 se 154 let dlouhá historie rožnovských klimatických lázní definitivně uzavřela. Zůstala na ně památka v podobě Derscényho kříže pod Kozincem, postaveným roku 1858 uherským šlechticem jako vděk za navrácení bratrova zdraví na rožnovských nivách. Léčební dům, přejmenován na Společenský dům, byl ještě v nedávné minulosti kulturním centrem Rožnova. V současnosti je jeho další osud nejistý.

Text a foto © Richard Sobotka

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *