Konec jedné zašovské legendy – aneb krach výroby lan pro zámořské lodě

Dne 27. prosince 2013 se uskutečnilo slavnostní otevření nově vybudovaného Kulturního domu v podbeskydské obci Zašová. Slavnost doprovázely výstavy fotografií místních fotografů a obrazů místních malířů Václava Holáně a Zdeňka Pavláta. Toho dne nově vybudovaný Kulturní dům doslova praskal ve švech.

V průběhu odpoledne zazpíval Zašovský chrámový sbor, zahrál houslový sbor, zazpívaly děti ze Základní umělecké školy a děti ze školního pěveckého sboru, zatančily absolventky ViArt studia a uskutečnila se světelná šou.

„Dokončení Kulturního domu není vyvrcholením naší snahy po zvelebení obce. V příštím roce chceme ještě udělat náves,“ řekla tehdejší starostka Ing. Anna Mikošková.

V třípodlažní budově s celkovou užitnou podlahovou plochou úctyhodných 2053 m čtverečních je nejen kulturní sál s veškerým zázemím, také zrcadlový sál, místní knihovna, prostory pro výuku hudební výchovy, zkušebna pro dechovku a pro pěvecký sbor – prostě multifunkční prostor, aby budova sloužila co nejlépe kulturním potřebám obce.

Oficiální provoz Kulturního domu v Zašové zahájil 4. ledna 2014 Valašský bál. Dvěma stům padesáti přítomným hrála k tanci Cimbálová muzika Soláň.

Výstavbou nového Kulturního domu se v Zašové definitivně uzavřela historie více než sto let staré budovy ve středu obce, která původně sloužila průmyslovému podnikání. Likvidace budovy pomocí stavebních mechanismů nebyl komplikovaný proces. Zůstala špetka nostalgie pamětníků po velkém sále, kde se odehrávaly všechny společenské události obce, plesy i divadelní představení. Pro Zašovjany to ještě v nedávné minulosti byla vstupní brána do společenského života i do kultury velkého světa. Pravidelně s divadelními inscenacemi zde vystupovalo Beskydské divadlo z Nového Jičína. Hráli zde nacvičené inscenace i místní ochotníci a někteří byli tak skvělí, že byli přibíráni na hostování do již zmíněného Beskydského divadla.

Původní přízemní více jak sto let stará budova měla nevšední historii. V závěru 19. století sloužila jako výrobna lan a provazů, proto byla tak neuvěřitelně dlouhá. Podnikatelem byl jistý Reich, blízký příbuzný majitele krásenských skláren. Další dřevěnou dílnu měl také v místě „Na pančici“. Traduje se, že Reich přidával do konopných vláken, z nichž se lana vyráběla, levně vykupované ženské vlasy. Nekvalitní výrobek prý způsobil ztroskotání lodi, při kterém zahynulo mnoho lidí. Za to byl Reich sice odsouzen k trestu smrti, ale díky vysoké kaucí od bohatých příbuzných vykoupen. Nepoctivec však údajně musel do konce života nosit za trest kolem krku konopnou smyčku.

Po zániku výrobny lan byla budova přestavěna na sál Osvětové besedy a pohostinství. V jižní části byl časem zřízen nevelký byt, později změněný na prodejnu. V 50. letech 20. stol. byla v budově i kancelář místního JZD.

Dosluhující budova počátkem roku 2013 ještě zabezpečila všechny plánované plesy a společenské události. Rozlučkový Valašský bál se uskutečnil začátkem ledna 2013 sice při smuteční výzdobě, nálada však byla úžasná.

Text  © Richard Sobotka
Foto  © Richard Sobotka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *