Hvězdárna Valašské Meziříčí a analematické hodiny

Historie valašskomeziříčské hvězdárny sahá do roku 1929, kdy ji na jižním okraji města na vrcholu Stínadel postavil Antonín Ballner, je tak nejstarší hvězdárnou na Moravě. Dřevěná stavba má kopuli o průměru tři metry. Chátrající stavba byla rekonstruována a roku 2005 opětovně otevřena, návštěvníci v ní naleznou meteorologické přístroje používané v minulosti.

Současná kamenná hvězdárna byla postavena nedaleko původní dřevěné v roce 1955, v roce 1964 byla otevřena další budova sloužící jako odborné pracoviště.

Areál hvězdárny je vkusně upravený, návštěvník tam kromě půvabné stavby hvězdárny Antonína Ballnera najde řadu zajímavostí.

Patří k nim i analematické sluneční hodiny, založené na měření azimutu Slunce. Na vodorovných hodinách ve tvaru podlouhlé osmičky se stačí postavit na dlaždici s vyznačeným měsícem a stín ukáže čas na kamenech uložených v půlkruhu kolem.

Analematické hodiny se používají k měření času podle zdánlivého pohybu Slunce po obloze a ukazují místní pravý sluneční čas, který se pro dané stanoviště liší od tzv. občanského nebo pásmového času, měřeného podle běžných hodin. V letních měsících, kdy je u nás zaveden letní čas, je třeba ke zjištěnému údaji přidat 1 hodinu.

Také analematické hodiny mají své „mouchy“. Zatímco jakékoliv jiné hodiny ukazují i při absolutné nefunkčnosti nejméně dvakrát za čtyřiadvacet hodin přesný „občanský“ čas, analematické hodiny neměří na minuty a vteřiny, a pokud nesvítí Slunce, nefungují vůbec.

Roku 2002 u nás vznikly první analematické hodiny a jejich počet se stále zvyšuje. Jedny jsou i v areálu hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

Text a foto © Richard Sobotka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *