Kopřiva – magická rostlina – mýty a skutečnost

Nejen košile utkaná z kopřivového vlákna, ale také kalhoty, sukně, vojenské uniformy a třeba i pytle na zemědělské plodiny. Kopřiva, ceněná i zatracovaná rostlina, byla využívána také k léčení a v magických praktikách.

Příběh této obyčejné – neobyčejné rostliny přiblížil ve své přednášce ředitel Muzea a pamětní síně Sigmunda Freuda v Příboře PhDr. Václav Michalička, Ph.D., a praktickými ukázkami přednášku doprovodily jeho spolupracovnice Bc. Monika Chromečková a Petra Vidomusová. Vše se odehrálo v budově Sušáku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ve středu 25. října 2017.

Kopřiva je známá především jako plevel, ale také jako rostlina léčivá. Jen okrajově se ví, že její vlákno bylo využíváno i jako textilní surovina. Kopřiv je velké množství druhů, pro textilní zpracování má vhodné vlákno jen kopřiva dvoudomá.

Petra Vidomusová při praktické ukázce zpracování vlákna z kopřivy. 

Nejstarší důkaz o zpracování kopřivového vlákna je pět tisíc let starý a je spojený s nálezem ledovcového muže Ötziho 19. září 1991 v nadmořské výšce 3210 m na východním hřebeni hory Finelspitze v Ötzalských Alpách na rakousko-italské hranici. Letky šípů z havraního nebo krkavčího peří v jeho výbavě byly připevněny tenkou, ale pevnou a kvalitně zhotovenou nití z vlákna kopřivy.

Tkaniny z vlákna kopřivy z doby bronzové byly nalezeny v Dánsku v hrobě bohatého velmože. Je prokázáno, že šlo o kopřivu z okolí rakouského Štýrska, odkud byly kopřivy v období první světové války označovány za nejlepší a při nedostatku embargované bavlny používány v textilním průmyslu, orientovaném na válečné účely.

Předměty z kopřivového vlákna byly objeveny také na vikingské lodi.

V České republice je nejstarší doklad o využití vlákna z kopřivy z období Velké Moravy z 9. století. Na archeologické lokalitě v Břeclavi, Pohansko, byly v hrobě nalezeny železné předměty, kovová schránka a ostruha, na nich byl identifikován zbytek tkaniny z kopřiv.

Petra Vidomusová – zpracování vlákna z kopřivy.

Kopřivové vlákno využívaly přírodní národy Indiánů v USA a Kanadě, ale také domorodci v prostoru Sibiře, kde ještě ve 20. století zhotovovali z kopřivy rybářské sítě, brašny a oděvní součástky. Vlákno z kopřivy o průměru cca 0,17 mm je duté, velmi pevné a odolné vůči vodě. Vodu poměrně snadno přijímá, ale také se jí snadno zbavuje. Vlákno kopřivy má řadu dobrých vlastností a pro zhotovení rybářské sítě bylo ideální.

Kopřiva byla v minulosti vnímána také jako magická rostlina, často spojována se záhrobím. Ve středověku byla v Německu označována jako ďáblova rostlina, ale také v Polsku, Rusku i v dalších zemích. V magických praktikách byla kopřiva využívána k čarování, a jak snadno mohla zlo přivolat, tak snadno mu také mohla zabránit. V Rusku se dodnes vyrábějí z kopřivy amulety,  které mají chránit před zlými silami.

Kopřiva se jako čarovná rostlina objevuje i v pohádkách, ve filmu i v televizi. Ve strašidelné scéně musí dívenka trhat kopřivy na hrobě, který ovládá čarodějnice.

Zájem o přednášku o zpracování kopřivy byl velký. 

Nejen v pohádkách se tkaly čarovné košile a jiné oděvy. Ze směsi kopřivového vlákna a bavlny nebo ovčí vlny byly vyráběny kalhoty a sukně. Avšak pytle pro hospodářské plodiny pouze z kopřivy.

Za první světové války došlo při nedostatku bavlny na průmyslové zpracování kopřiv pro armádní účely. Z kopřiv bylo vyráběno dokonce i spodní prádlo a pokud bylo dobře zpracované, bylo velice jemné a příjemné na nošení.

Přednášku PhDr. Václava Michaličky, Ph.D., doprovodila vizuální projekce, jeho kolegyně Bc. Monika Chromečková a Petra Vidomusová praktickými ukázkami zpracování vlákna kopřivy.

„Dohledatelných předmětů, vyrobených z kopřivového vlákna, není mnoho,“ uvedl PhDr. Václav Michalička, Ph.D. „Byla oslovena všechna muzea na území ČR a Slovenska, také v Rakousku, Polsku a v dalších zemích. Cílem projektu byl průzkum jestli nějaké předměty z kopřivového vlákna vůbec existují, zda nějaké předměty z vlákna kopřivy skutečně jsou a zda fungují. Podařilo se shromáždit na 25 předmětů z území České republiky i okolních zemí.“

Výzkumné práce trvaly čtyři roky a poprvé byly prezentovány na podzim roku 2016 na výstavě v Muzeu a pamětní síni Sigmunda Freuda v Příboře.

Výstava v Příboře takto představila historický fenomén zpracování kopřivových vláken a byla v Národní soutěží muzeí České republiky oceněna jako Gloria musealis.

Text a foto © Richard Sobotka

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *