Krajináři Valašska

Zámek Kinských stojí na původní vrchnostenské zahradě, kde byla v roce 1810 postavena budova vrchnostenské správy. Evžen Kinský roku 1854 přestavěl objekt na empírový zámek, jeho syn Rudolf pro dluhy o zámek přišel v dražbě. Majitel hrabě Ladislav Seilern- Aspang zřídil za první světové války v zámku nemocnici, v roce 1943 zámek prodal městu a od té doby je objekt využíván pro muzejní účely. Původní majitele v současnosti připomíná v průčelí budovy erb hrabat Kinských.

Nejen dobrý nápad uskutečnit výstavu „Krajináři Valašska“, ale i její vynikající uspořádání nabídli pracovníci Muzea regionu Valašska v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Podařilo se jim prezentovat práce dvaceti autorů, kteří měli k Valašsku přinejmenším niterný vztah a pokoušeli se ho v obrazech zaznamenat svým jedinečným viděním. Jsou mezi nimi jména vynikajících krajinářů Augustina Mervarta, Bohumíra Jaroňka, Josefa Hapky, Jaroslava Frydrycha, Aloise Schneiderky, Antonína Strnadla, Ilji Hartingera a dalších. Ve vystavených obrazech můžeme jejich očima nahlédnout do krajiny Valašska v dávno uplynulém čase, jak dnes již neexistuje.

Z průvodních panelů výstavy.

Malba krajiny vycházející z reality obohacena snahou o zachycení atmosféry okamžiku se rozvíjela především na počátku 20. století, nicméně své stoupence má mezi malíři dodnes.
Malířů, kteří zůstali valašské krajině dlouhodobě věrni je celá řada.
Malba krajiny stále zůstává vyhledávaným tématem ve všech polohách, které tato výstava nastiňuje. Práce v plenéru je nedílnou součástí výtvarné výuky na středních i vysokých uměleckých školách a jedním ze základních témat pro rozvíjení dalších výtvarných konceptů.
 Ve druhé polovině 20. století už přestává být malba v plenéru výsledkem výtvarného počinu. Malíři využívají téma krajiny jako základního námětu, na němž pak rozvíjejí širší koncept, který je mnohdy dovede až na hranici abstraktní malby.

Výstava „Krajináři Valašska“ potrvá v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí až do 14. ledna 2018.  

 

Frydrych Jaroslav (1928-1982). Zima na Javorníkách. Olej na plátně. 70. léta 20. století. Sbírka Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm.

Malíř Jaroslav Frydrych studoval na PeDF UP Olomouc u Jana Zrzavého a pak na pražské VŠUP u A. Pelce a A. Strnadla. Byl portrétistou a krajinářem . Náměty svých obrazů volil především z Valašska. Byl také výborným hudebníkem, cimbalistou rožnovského souboru Radhošť.

 

Hrnčárek Jan, Zimní krajina. 1952. Olej na plátně. 

Malíř Jan Hrnčárek (nar. 1918 Fryčovice) učil se soukromě u prof. Schüllera, potom studoval na umělecké škole Mánes u prof. Sychry, Wiesnera a Tittelbacha a na AVU ve speciálce prof. Nejedlého. Věnoval se především krajině, volné a užité grafice. Těžištěm jeho práce byly Beskydy, Radhošť, Gruň, Soláň. Maloval také ve Valašské Bystřici, ve Zděchově a Velkých Karlovicích.

 


Solařík Karel. Lom na Dolní Bečvě. 1939. Olej na plátně. Sbírka Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Malíř Karel Solařík (1915-2007) se vyučil malbě keramiky v dílně  svého otce v Rožnově pod Radhoštěm. Absolvoval pražskou AMU u prof. Švabinského a Obrovského. Absolvoval několik a studijních cest. Vystavoval doma i v cizin. Jeho obrazy jsou v mnoha galeriích a soukromých sbírkách.

 


Mervart Augustin
. Dům J. F. Karase. 1922.Olej na plátně. Sbírka Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Dům spisovatele Josefa Františka Karase stával v Hutisku – Zákopčí. Malebnou chalupu na obraze dnes připomíná jen pamětní deska.

Malíř Mervart Augustin (1889-1968) vystudoval Státní Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí u prof. Františka Hrachovce. Studia si doplnil v Itálii. Žil a pracoval ve Valašském Meziříčí a v Přerově. Patřil mezi přední krajináře a náměty pro své obrazy čerpal hlavně z Valašska, také však z Hané.

Text a reprofoto © Richard Sobotka

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *