Betlémy v českých zemích, na Slovensku a v Polsku

V českých zemích snahy po zlidovění vyobrazení Kristova narození sahají až do pozdního středověku. Největšího rozkvětu dosáhly v projevech lidových betlémářů v 18. a zejména v 19. století, kteří stále volněji nakládali s tématem narození Krista, umisťovali tento děj do blízké krajiny svého domova, která se mísila s krajinou exotickou.
Betlémářství se stalo v Čechách a na Moravě součástí lidového umění a vyniká neobyčejnou variabilitou. Figurky celovoskové i kombinované, kašírované, dřevěné polychromované, dvourozměrné, figurky „kalhotáči“ oblékané do prostého šatu a „kožicháči“ do hnědého kožichu. Také figurky malované na papíru zachycovaly důvěrně známý denní život ve městě, na poli, na pastvě, tak blízký a milý lidovému tvůrci.
Některé betlémy se o každých vánocích stavěly vždy znovu, jiné byly tzv. skříňové. Kuriózní byly vestavěny také do láhve. Byly také betlémy pohyblivé.
Velké betlémy, které měly až několik set figurek malovaných na papíře se stavěly vždy znovu před každými Vánocemi. Menší betlémy měly podobu skříňovou, jejich obsah se neměnil.
Poezie betlémů se vždy vrací o každých Vánocích.

Papírový betlém Zdenky Havránkové. 

Papírový betlém Zdenky Havránkové z Krmelína. Papír je tradičním materiálem pro zhotovení betlémů. Betlém mohl být tištěný, nebo prostřihovaný a při rozevření trojrozměrný. Jednotlivé figurky byly vystřihovány a vestavovány do prostornějšího betlému.

 

 

Polský betlém.

Model  papierowej  szopki. Poznań  lata  20 –  te  XX w. (Papírový betlém, Poznaň, 20. léta XX. století.)

 

 

 

 

 

Betlém Bystřice pod Hostýnem.

Betlém v Bystřici pod Hostýnem v kostele sv. Jiljí. Rusavský valašský betlém, podle návrhu arch. Kl. Madlmayera, bystřického rodáka, provedli r. 1938 bratři Kotrbové v Brně, nákladem B. Ondruškové, která tím splnila přání svého manžela. Je to kombinace vyřezávaných figurek. Chýše ve stylu valašské lidové architektury. Stromové partie a obec Rusava na pozadí jsou malované.

 

 

Betlém na Hostýně.

Hostýnský betlém. Významné poutní místo Hostýn s nejvýše položeným poutním chrámem na Moravě. Členitý a barvitý betlém představuje biblický výjev narození Krista. Má kolem 50 lidských a stejný počet zvířecích figurek 20 – 30 cm vysokých, vyřezaných ze dřeva, povrchově upravených polychromií. Pastýři i králové spěchají pozdravit novorozeně a složit mu k nohám dary. Nad prostým chlévem se vznáší hvězda a anděl. Stupňovité členění zobrazuje idylu betlémské krajiny. Kolorit Vánoc doplňují jehličnany, zdobené prostými ozdobami a elektrickými svíčkami. Milodary přijímá do klobouku s děkovným pokývnutím hlavy na jedné straně klasický černoušek, na straně druhé andělíček. Hostýnský betlém je velmi starý, jeho historie se však nedochovala.

Betlém Valašské Meziříčí

O každých Vánocích je na bočním oltáři v kostele Nanebevzetí Panny Marie vystaven betlém. Původní gotický farní kostel  byl zasvěcen sv. Kunhutě. Kostel byl několikrát stavebně upravován a mnohokrát vyhořel (v letech 1572, 1607, několikrát za třicetileté války, 1726). V roce 1576 byla postavena nynější věž s heraldickými deskami a hodnotným renesančním portálem z roku 1581 se znaky Bernarda ze Žerotína a jeho manželky Anny Estery z Kunovic, v němž je osazena kovaná mříž z 1. poloviny 17. století. V letech 1691–1682 byla přistavěna kaple Panny Marie a zřízena žerotínská oratoř. V roce 1722 vznikla Getsemanská zahrada s dřevěnými plastikami, autorem současné z roku 1931 je olomoucký sochař Fr. Doležal. Kostel měl původně dvě věže. Druhá věž byla součástí městského opevnění. V roce 1804 byla pro zchátralost snížena a upravena jako sakristie. V interiéru kostela jsou pozoruhodné pozdně barokní lavice a panská oratoř se znakem hrabat ze Žerotína.

Betlém rodiny Markovy ze Štramberka.

Lidoví tvůrci rádi včleňovali do svých betlémů atributy jejich domova. V tomto případě je to „Trúba“ věž zaniklého středověkého hradu a věž původního kostela.

 

 

 

 

Betlém Zašová.

Zašovský betlém patří k velmi starým. Pravidelně o každých Vánocích je vystavený na jednom z bočních oltářů místního chrámu, zasvěceného Navštívení blahoslavené Panny Marie. Zhotoven byl podle tyrolské školy v roce 1907. Jména těch, kteří jej stavěli a vyřezávali figurky se nezachovala. Na ploše dvanáct metrů čtverečních je rozmístěno osmnáct dřevěných figurek lidských postav, čtrnáct oveček, velbloud a slon. Ve chlévě u jesliček s Ježíškem stojí oslík a volek. Nad střechou poletuje anděl. Černoušek v popředí děkuje za každou vhozenou minci do klobouku pokýváním hlavy. Prostorově scénu rámuje a pozadí dotváří malba městečka Betléma. V roce 1952 byly barvy zčernalé a prachem pokryté. Renovace se ujal Alois Pobořil, malíř ze Zašové, jenž bydlel u kostela v č. 257. Nově natřel jeskyni i figurky, takže na Vánoce toho roku byl betlém jako nový. V tom roce byl betlém vůbec poprvé také opatřen elektrickými žárovkami.

Betlém z kukuřičného šustí.  

Betlém ze šustí, zámek Vsetín. Mikulášská sestava z kukuřičného šustí. Kukuřičné šustí je oblíbený materiál pro zhotovování nejrůznějších figurek. Při dostatku fantazie a zručnosti lze tento materiál použít pro zhotovení drobných plastik prakticky pro jakoukoliv příležitost.

 

Petra Bencová, perník.

Perníkový betlém Marie Pyrchalové. Perník je rovněž oblíbený  dekorační materiál, zejména v kombinací s bílou cukrovou polevou.

 

 

 

 

Betlém z vizovického pečiva. 

 

Z výstavy na zámku Vsetín.

 

 

 

 

 

Ptačí betlém. 

 

Ptačí betlém vyrobil František Čagánek z Nového Hrozenkova. Pokaždé užasneme, když ve staletí využívaném námětu se při jeho zpracování objeví nová realizace. Ptačí betlém s přírodní tématikou je i při své výšce přes 1 m neobyčejně působivý.

 

 

Betlém v ořechové skořápce. 

Betlém v ořechové skořápce. Při tvorbě betlémů není o nápady nouze. Betlémskou historii lze vestavět třeba i do skořápek vlašských ořechů.

 

Betlémský křídlový oltář. 

Autor Miroslav Valenta, podnikatel ze Starého Města u Uherského Hradiště. Betlém v podobě křídlového oltáře je práce z let 1990-1991 z lipového dřeva, jasanu, smrku a ořechu. Betlém je napuštěn bezbarvým lakem a přeleštěn. Bohatá ornamentální výzdoba. Vystaven byl na Světové výstavě betlémů v Hradci Králové.

 

 

 

Pryšinger Leoš.

Pryšinger Leoš – betlém jako hodiny času. Stěny stojacích hodin jsou vyřezané jako poloplastické postavy tří králů, svaté Rodiny, osla a volka. Autor Leoš Pryšinger. Řezbářství se věnuje ze záliby. Pracuje a žije ve Dvoře Králové. Práce byla rovněž prezentována na výstavě betlémů v Hradci Králové.

 

 

 

 

Juračka František, Hradec Králové.

Keramický betlém. Autor František Juračka. Tvůrce unikátního keramického betléma, který nemá obdoby v betlémářské tvorbě domácí a ani v tvorbě zahraniční. Žije v Holicích v Čechách. Z jeho dílny vyšly dva moderní kruhové keramické betlémy. Jeden betlém je v podobě kruhu asi 1 m v průměru, umístěný na železném pojízdném stojanu. Po obvodu je zlatým písmem uveden citát z bible. Na fotografii je betlém jako hodiny. Přes sklo je vidět na hodinový stroj. Závaží tvoří dvě velké keramické nádoby. Hodiny jsou funkční. Prezentovány byly na výstavě betlémů v Hradci Králové.

 

 

Chrám sv. Jakuba, Brno. 

Betlém v chrámu sv. Jakuba v Brně je jako působivá plastika znázorněn na vnějším plášti kazatelny. Jeho půvab netřeba komentovat.

 

 

 

 

 

Bartoš J.

Bartoš J. Betlém, olej na plátně – r. 1934. Detail. Půvabné vyobrazení scény, umístěné do valašské krajiny.

 

 

 

Horečka František. 

Horečka František – Frenštátský betlém, kopie dle předlohy ze 2. poloviny 19. století. Olej na plátně. V roce 1945 vytvořil frenštátský malíř a spisovatel František Horečka rozměrnou kompozici Valašský betlém.

 

 

Třebechovický betlém. 

Třebechovický betlém se 400 vyřezávanými pohyblivými figurkami vznikl kolem roku 1890. Tvůrci Josef Probošt a Josef Kapucín toto dílo lidského umu a fantazie, píle a dovednosti tvořili, doplňovali a zdokonalovali plných 40 let! Kromě náboženských výjevů vyobrazuje betlém také každodenní život obyvatel a vedle biblického příběhu je zachycen také život městečka na sklonku 19. století. Vedle figurek české babičky, pytláků, babky s kozou a proslavené třebechovické kapely to jsou také figurky řemeslníků, jak dosvědčuje ševcovská dílna, bednář, truhlář, kovář, pekařská dílna, tesař, tkadlec a další.
Betlém je 7 metrů dlouhý, 3 metry široký a 2 metry vysoký. Figurky jsou vysoké 10 – 15 cm. Celkem 51 pohyblivých figurek věrně znázorňuje pohyby člověka. Dalších 120 figurek je upevněno na pohybujících se pásech, ostatních 180 figur je bez pohybu. V betlému je také 1531 ostatních předmětů, jako stromy, keře, tráva, hudební nástroje, obydlí a hospodářská stavení, mlýn, ovčín, pohádkové hrady a 1525 dřevěných ozubených koleček. Celkem je v betlému 2034 dílů vyřezaných ze dřeva. Betlém váží přibližně 3000 kg, z toho dřevěná část 1200 kg a pojízdný kovový podvozek 1800 kg.
V závěru života Josefa Probošta byl betlém uložen ve vlhké kůlně. Po jeho smrti v roce 1926 ředitel školy František Skřivan betlém za vypůjčené peníze koupil a tím ho zachránil před prodejem potulným umělcům, i před plísní a červotočem, znovu jej celý sestavil. Za druhé světové války pak betlém ukryl  do staré štoly pod horou Orebem.
Po skončení války byl betlém vrácen řediteli Františku Skřivanovi. Trvalo však dalších dvacet let, než byl Proboštův betlém pro svět znovu objeven. O Vánocích roku 1965 byl betlém vystaven a zprávy o něm proběhly tiskem i v televizi. Na světové výstavě v Montrealu roku 1967 byl obdivován. Také však v Nizozemí. V Anglii ho obdivovala královská rodina. O Vánocích roku 1969 byl vystaven na pražském hradě. V roce 1972, po výstavách v několika zemích, se vrátil zpět do Třebechovic a byl umístěn v nově vybudovaném specializovaném muzeu.

Rajecká Lesná, slovenský betlém.

Slovenský betlehem v Rajeckej Lesnej znázorňuje obraz Slovenska, plného přírodních krás, staveb, ale také života, práce a zábavy jeho obyvatel. Monumentální řezbářské dílo Slovenský betlém je dílo mistra Jozefa Pekary z Rajeckých Teplic. Betlém je umístěn ve starobylém poutním místě v Rajecké Lesné. Dílo je dlouhé 8,5 m, široké 2,5 m a vysoké 3 m. Je v něm rozmístěno více jak 170 krojovaných postav, znázorněných při práci i zábavě. Řezbářské dílo mistra Jozefa Pekary vznikalo přibližně 15 let. Větší část jeho postaviček je v pohybu. Betlém posvětil 26. 11. 1995, na svátek Krista Krále, nitranský biskup Jeho Eminence kardinál Ján Chryzostom Korec.

Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *