Československé legie v obrazech malířů

Ještě dříve než československý stát vznikla československá armáda. Její existence významně přispěla k mezinárodnímu uznání nového státu.
Už v létě roku 1914 sestavili čeští a slovenští dobrovolníci několik malých jednotek v Rusku a ve Francii.
Legiemi ve Francii prošlo 9500 Čechoslováků. Z Itálie se vrátilo do vlasti asi 20 000 Legionářů. Nejvíce legionářů působilo v Rusku (61 000 mužů), kde se československé zahraniční vojsko proměnilo ve skutečnou vojenskou sílu s vlastním letectvem, obrněnými vlaky a dokonce i s hospodářskými podniky.

V legii byla živá potřeba také malířského záznamu všeho památného, co legionáři v té době zažili. Z těchto malířských dokumentů vznikly v letech 1922-23 díky Památníku odboje v Praze alba zaznamenávající malířskou tvorbu legionářů v Itálii, Francii a v Rusku.

Historii těchto dokumentů zaznamenala paní Věra Kudláková, která vlastnila alba o čs. legionářích ve Francii, Itálii a Rusku.
K tomu uvedla: „V Hranicích na Moravě byli manželé Kafkovi. On byl Němec, jeho žena byla nejspíš původem Ruska, oba mluvili špatně česky, měli syna. Můj tatínek Antonín Pajdla byl tehdy zaměstnaný na obci jako účetní. Kafkovi bydleli v nedaleké Čaputově ulici. Paní Kafková k nám chodila radit se s tatínkem, jak má napsat nějaké dopisy. Časově je vše zarámované protektorátem Čechy a Morava (1939-1945). Po válce Kafkovi z našeho života vymizeli.
Domnívám se, že alba o legionářích k nám dala paní Kafková. Němci byli odsunuti, jí se snad podařilo vrátit se do Ruska.
Jak k těm, albům Kafkovi přišli nevím.
Když jsme v roce 1996 likvidovali po rodičích byt v Hranicích, vzala jsem alba k nám do Rožnova.“

O čem vyprávějí.
Ze všech tři alb je zde využit jen zlomek výtvarných prací.

Itálie

Témata prací vzniklých v Itálii v zajetí a v legii zaznamenávají oděv, ubytování, denní zaměstnání a zábavy zajatců, pohledy na zajatecké tábory, výstroj a výzbroj legionáře, výjevy z vojenského života na frontě i v zázemí, výjevy z činnosti čs. výzvědných hlídek roztroušených po celé armádě a z činnosti čs. divize na úseku M. Altissima. Malíře zaujala i architektura italských měst, italská a alpská krajina.

Vznikla také řada alegorických obrazů, plakátů, propagačních kalendářových výzdob, kreseb na obálky časopisu „V boj“ zvláště od ak. malíře Břetislava Bartoše. Jeho nejvýraznější dílo propagačního charakteru „Za svobodu“ vzniklo v Santa Maria Capua Vetere. Obraz hlásá myšlenku jednoty v národním odboji.

V albu italské legie je i řada obrazů akad. malířů Otakara Koníčka, Ladislava Šímy a Angela Zeyera, který pracoval na zobrazení bývalých čs. zajateckých táborů. Malíři Koníček a Šíma malovali bojiště čs. legií.

B. Bartoš: Za Svobodu!

B. Bartoš: Výzvědné hlídky na Alpe Cosmagnon.

B. Bartoš: Přední stráž na Cosso Casina.

B. Bartoš: Odpočinek zákopníka.

B. Bartoš: Na hlídce. 

B. Bartoš: Sluha, bratr „Fajfka“.

 

Francie

Dobu čs. „Starodružiníků“ ve francouzské cizinecké legii zaznamenal O. Gutfreund (čs. dobrovolníci v koncentračním táboře babylonském, výjevy z bojišť cizinecké legie u Prunay, u Neuville St. Vaast a v Champagni). Malíř pseudonym Dálný (Neuville St. Vaast, Belloy en Santerre, Ouvrages blancs). Barevné křídové kresby Gutfreundovy byly vytvořeny až ve vlasti na základě vzpomínek i bezprostředně na místě vzniklých náčrtů. Akvarely Dálného jsou malovány ještě v cizinecké legii.

Malířské dokumenty bojů a bojišť u čs. armády ve Francii jsou pracemi malířů: Dálného, Kupky, Němečka a Cipry. Jde o bezprostřední záznamy, některé však vznikly na základě zažitých dojmů až v Paříži r. 1918, kde bylo zřízeno zvláštní malířské oddělení. Organizátorem byl malíř František Kupka, který vstoupil hned s počátku války jako dobrovolník do cizinecké legie. V československé armádě pak mimo vojenskou službu navrhoval uniformu, prapory, odznaky, kreslil a maloval výjevy z vojenského života, ilustrace k vlasteneckým bojovým písním, karikoval humoristicky některé typické postavy svého nejbližšího vojenského okolí.

Z malířských prací Dálného jsou ilustrace k písním „Hej, Slované“, „Nad Tatrou sa blýská“, „Slovan jsem“. Jeho ilustrace vyšly poprvé ve „Zprávách čsl. kolonie“ (Bulletin de la Colonie Tchécoslovaque) v r. 1915 a těšily se ve vojsku velké oblibě, pronikly i do Sibiře, kde byly v r. 1918 otištěny v „Československém Deníku“ a zdobily „těplušky“ téměř v každém čs. vojenském vlaku. Kupkovy „Lístky osvobozeneckých střelců“ byly vydány po prvé ve Francii v r. 1918 po uzavření příměří jako upomínka vojákům vítězně skončeného osvobozeneckého boje.

K propagačním malířským dokumentům čs. legií ve Francii náležejí i plakáty Preissigovy. Vznikly v r. 1917, kdy Amerika zasáhla do světové války. Plakátové propagace pro vstup do americké i československé armády ve Francii se zúčastnili v Americe žijící čeští grafikové Preissig, Růžička a Vondrouš. Do Evropy, především do Francie pronikly hlavně plakáty Preissigovy, které byly v r. 1918 vydány v dopisnicovém formátu (vojenským odborem O.Č.S.N.R., čs. tiskovou kanceláří v New Yorku, ústřednou Národního sdružení v Chicagu, celkovým nákladem 37 200 sérií) a takto rozšířeny v čs. vojsku ve Francii a Itálii.

V. Preisg: Propagační plakát.

Gutfreund: Bayonne. V táboře 1914.

Dálný: Neuville St. Vaast, Ourvrage Blancs´, 9. 5. 1915.

H. Němeček: Stráž u ohně.

A. Longen: Berthonvalle.

Dálný: Slovan Jsem a Slovan Budu. 

 

Rusko

Pro čs. legie byla příznačnou potřeba kulturního života. V příznivých podmínkách, ve volných chvílích mezi výcvikem, službou a boji, nejen v zázemí, ale i bezprostředně za frontou hrálo se divadlo, cvičili Sokolové, zpívaly zpěvácké sbory, koncertovaly vojenské hudby, zdobily se vojenské příbytky, podzemní baráky „zemljanky“ a obydlené vagony těplušky vlasteneckými a revolučními alegoriemi, psaly se deníky a kroniky, byly vydávány časopisy, vznikala legionářská kultura, pilně se fotografovalo, malovalo a kreslilo.

Každý i malý oddíl měl „svého“ malíře. Vedle malířů z povolání vynořilo se i mnoho amatérů. I jejich práce byly přijímány vděčně. Malíři zaznamenávali vojenský život: polní stráže, výzvědné hlídky, stráže na lokomotivách, těplušky, pancéřové vlaky, zničené mosty, vojenskou výstroj a výzbroj. Také co zajímavého v dalekém, neznámém světě viděli: ruský život ve městě i na vsi, doma, na ulici a na bazarech, při různých zvycích a zaměstnáních, i ruskou architekturu chrámovou, městskou i vesnickou, ruskou a sibiřskou krajinu, step, tajgu, velké řeky a jezera. Též život neruských obyvatelů evropského a asijského Ruska: Tatarů, Kirgizů, Burjatů a Číňanů. Pak i moře a také vladivostocký přístav.

Po velkých bojích za pobytu na sibiřské magistrále dokonce vzniklo zvláštní malířské oddělení. Nejvíce malířských dokumentů se zachovalo z pobytu legie na Sibiři (z. r. 1918-1920).

J. Vlček: Zimní výstroj legionáře v Rusku.

F. Parolek: Zemljanka České družiny (r. 1914).

J. Vlček: Stráž na lokomotivě.

J. Matoušek: Noční služba ve vlaku.

J. Vlček: Bazar v Jekatěrinburku.

  • J. Vlček: Americká válečná loď.

 

Legiovlak

V roce 2016 připomněla Československá obec legionářů stoletou historii Československých legií v letech 1914-1920 prezentací legiovlaku. Jednotlivé vagony představovaly osvětový odbor s projekcí dokumentárních filmů o historii Československých legií. Uzpůsobený obrněný vagon připomínal věhlasný obrněný vlak „Orlík“ s nímž českoslovenští legionáři operovali na celé Sibiři. Nechyběl plošinový vagon s obrněným automobilem. Vagon polní pošty československých vojsk, včetně přihrádek na třídění listovních zásilek. Vagon uspořádaný jako krejčovská dílna, kde krejčí šili stejnokroje Čs. legií v Rusku: kožešinové čepice (palachy obrazca), kapuce (bašlík), plášť (šinel obrazca), kožich (šuba), plstěné boty (pimy). Nechyběl vagon uspořádaný jako strojní dílna včetně soustruhu, kovadliny, výhně a všeho potřebného nářadí. Zdravotní vagon s veškerým vybavením, nástroji, lůžky i operačním stolem. Ubytovací vagon – těpluška.

Doprovodné panely prezentovaly dokumentární obrázky, fotografie a tiskoviny vydávané legionáři. Vyprávění o životě legionářů na Sibiři. Mapy s rozložením ešalonů v době, kdy Čs. legionáři zcela ovládli celou transsibiřskou magistrálu.

Byly to také dokumenty o Češích v srbské armádě, historie Čs. legií ve Francii a Čs. legie v Itálii. Odznaky, symboly, peníze ruské rubly, i šachy.

Jeden vagon sloužil také jako prodejna tisků, suvenýrů a upomínek na tuto slavnou etapu naší historie.

Československými legiemi v Rusku postupně prošlo 60 109 dobrovolníků. Zůstaly po nich válečné hroby – celkem 3 979 padlých, zemřelých, nezvěstných a popravených ruských legionářů.

Československá armáda se díky Čs. legiím zrodila dříve, než československý stát a existence Čs. legií byla tím nejpádnějším argumentem pro mezinárodní politické uznání práva Čechů a Slováků na svou samostatnost.

Českoslovenští legionáři při návratu z Ruska objeli na cestě domů třemi směry celý svět. Od prosince 1919 do 2. září 1920 bylo z Vladivostoku vypraveno 42 lodních transportů, kterými bylo z Ruska do vlasti přepraveno celkem 72 644 osob.

Legionáři ve vlaku.

 

 

 

 

 

Strojní dílna.

 

 

 

 

 

Psací stroj a mapa.

 

 

 

 

 

Vnitřek těplušky i se zbraní v pohotovosti.

 

 

 

 

 

Legiovlak v Přerově.

 

 

 

 

 

Polní pošta.

 

 

 

 

Zdroj:
Československé legie ve Francii. Malířské dokumenty. Vydal Památník odboje v Praze 1923.
Československé legie v Itálii. Malířské dokumenty. Vydal Památník odboje v Praze 1922.
Československé legie v Rusku. Malířské dokumenty. Vydal Památník odboje v Praze 1922.

Text, foto a reprofoto  Richard © Sobotka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *