Už více jak dva tisíce let si o Vánocích připomínáme legendu o zrození Krista. Neobyčejnost prostého příběhu v němž nad zlem vítězí láska nás o tomto čase pokaždé znovu dojímá.
Trojrozměrné zobrazení příběhu, nazývané betlém, vzniklo ve 4. století. Vůbec prvým betlémem připomněl roku 1223 zrození Krista sv. František z Assisi, když nedaleko Greccia přetvořil skalní jeskyni na kapli, nechal tam postavit žlab naplněný slámou, přivést vola a osla. Zvyk jesliček šířili po celé Evropě mniši Františkáni a jezuité. Ke zlidovění betlémů došlo až v 15. století, kdy sochař Quido Mazzoni vymodeloval a vypálil z hlíny figurky matky s dítětem na klíně, také postavy žen a mužů v dobovém kroji, klanějících se dítěti.
V českých zemích sahá vyobrazení Kristova narození do pozdního středověku. Největšího rozkvětu dosáhly betlémy v projevech lidových betlémářů v 18. a zejména v 19. století, kteří stále volněji nakládali s tématem narození Krista, umisťovali jesličky do krajiny blízké jejich domovu, která se mísila s krajinou exotickou.
Betlémářství se stalo v Čechách a na Moravě součástí lidového umění a vyniká neobyčejnou variabilitou.
Poezie Vánoc je tak neodmyslitelně spojena s lidovými betlémy.
Pokaždé o vánočním čase chodíme betlémy obdivovat. Necháváme se opájet půvabem Vánoc, těch věčných návratů do dětství, kdy kouzlo vánočního stromku a betlému je nejživější a nejbarvitější.
Originální výstavu betlémů současných tvůrců z Valašska a severovýchodní Moravy uspořádalo Sdružení pro rozvoj Soláně a Spolek českých betlémářů – Betlemáři Valašska v prostorách Zvonice Soláň. Vystaveny jsou řezbářské práce 24 současných tvůrců.
Jana Dočkalová Kobzáňová, podmalba na skle.
Celkové pojetí vystavených prací si uchovalo jednotný styl současné moderní řezby. Bylo šťastné rozhodnutí nekombinovat vystavené soubory s tradičně zpracovávanými technikami a motivy.
Vystavené betlémy zaujmou nápaditostí i poněkud odlišným zpracováním. Také rozsahem od scény vyobrazené jen několika artefakty až po rozměrná díla desítek až stovek vyřezaných částí.
Ivan Hejtmánek „Betlém z Rožnova“.
Svým rozsahem udiví už „Řezbářský betlém“, prezentující dílo celkem třiceti autorů, účastníků 3.–6. ročníku tvůrčího setkání řezbářů z Moravy, Polska, Slezska a Slovenska ve Valašském, muzeu v přírodě v letech 1999-2002.
K rozsáhlým dílům patří „Velký betlém“ Milana Ptáčka z Horní Lidče uvedený, jak také jinak, pěti vyřezanými ptáčky, usazenými na větvi.
Nejen rozsahem, ale i dokonalým zpracováním udiví „Betlém v Lidečku“ řezbáře Aloise Zádrapy, který se dřevořezbě věnuje od roku 2006. Jeho betlém obsahuje přes 300 figur a dosahuje délky šesti metrů. Kromě centrální betlémské scény jsou v něm vyobrazeny různé činnosti, kterým se lidé na Valašsku v minulosti věnovali.
Karel Chovanec „Velký valašský betlém“.
„Velký valašský betlém“ vystavuje Karel Chovanec, řezbář z Rožnova pod Radhoštěm. Dokonalá čistá řezba, kdy každá z figur (i čert, který tradičně nahlíží do betléma) má svůj podstavec, takže je možné ji použít zcela samostatně jako dekoraci.
„Betlém z Rožnova“ vystavil Ivan Hejtmánek z Rožnova pod Radhoštěm. Kromě dokonalé řezby je výjimečný i několika pohyblivými figurami, barevnou iluminací (denní a noční obloha), doprovodnou hudbou a konečně i tím, že se vše spouští senzory citlivými na pohyb návštěvníka.
Ladislav Pálka, podmalba na skle.
Neobyčejný je „Závěsný skříňový hrací betlém“ Miroslava Valenty z Uherského Hradiště. Celkovým výtvarným pojetím a dokonalou řezbářskou práci je možné jej považovat za nejlepší artefakt celé výstavy.
Milan Ptáček. Julius Smoček.
Výstava betlémů je dokonale uspořádaná, je výjimečná tématickou uceleností a je uspořádaná na výjimečném místě ve Zvonici Soláň.
Miroslav Valenta „Závěsný skříňový hrací betlém“.
Výstava betlémů „Půjdem spolu do Betléma“ ve Zvonici Soláň potrvá až do 29. ledna 2019 (otevírací doba Út-Pá 9.00-16.00, So-Ne 9.00-17.00).
Text a foto © Richard Sobotka