Kaple Svatého Ducha ve Starém Zubří – Kam chodí odpočívat Bůh i lidé

 

Kaple Svatého Ducha ve Starém Zubří, vybudována v roce 2000, podnes poskytuje dokonalý vizuální i duchovní zážitek.

Nemohlo být pro stavbu kaple zvoleno příhodnější místo, než ve Starém Zubří na malém návrší v nadmořské výšce kolem 500 m. Kaple je ze tří stran obklopena malebnými svahy Veřovických vrchů. Výhled k jihu je údolím nad Starozuberským potokem, až po návrší Úlehle za řekou Bečvou, které odděluje další nejstarší valašskou obec Vidče.

S nápadem postavit ve Starém Zubří kapli přišel v roce 1993 tehdejší zuberský farář páter Vojtěch Kološ. Obec Zubří sice má krásný kostel, zasvěcený svaté Kateřině, ale zejména za nepohody je k němu ze Starého Zubří daleko. Nápadu na stavbu kaple se ujali především starozuberští obyvatelé. Zdarma nabízeli pozemky. Nejvíce příhodným a zároveň dobře dostupným bylo místo zvané Kostelničky, kde kdysi dávno údajně stával kostel pro potřeby někdejší osady Staré Zubří, položené severněji v horách pod vrchem Kamenárka. Místo je zvláštní i tím, že za majitele Jaroslava ze Šellenberka (1530-34), který místní obyvatele přetěžoval robotou při těžbě stříbrné a železné rudy, starozuberští jedné noci tajně uprchli do Uher; v místě zanechali jen starou babku, která topila v peci, aby kouř na nějaký čas upokojil dráby, že je v obci všechno jako jindy.

„Podle mne je toto místo po Římu a Neapoli třetí nejkrásnější na světě,“ tvrdí správce kaple pan František Španihel, který ve Starém Zubří prožil všechny dny svého života.

Kaple je kruhová. Obětní stůl z bloku pískovce je umístěn uprostřed pod kopulí. Kaple pojme na 200 lidí. Sakristie nemá dveře a interiér tak vytváří dojem bezprostřednosti mezi záležitostmi duchovními a světskými. Ambo k předčítání Písma rovněž tvoří blok pískovce. Svatostánek, zabudovaný v boční zdi, je krytý řezbou do dřeva v podobě pecnu chleba se symbolikou kříže a beránka. Nad ním je vsazeno do stěny sedm polodrahokamů, některé dovezené až z Afriky, které symbolizují sedm darů Ducha Svatého. Poblíž pak dalších dvanáct polodrahokamů, symbolizujících dvanáct apoštolů. Nad svatostánkem je zavěšen stylový dřevěný kříž s řezbou Ukřižovaného.Při vstupu do kaple je kropenka z největší mořské mušle, jasně bílé barvy, dar z Itálie. Nad ní prastará dřevěná plastika sv. Rocha, zdobená polychromií. V kopuli, kudy proniká jasné světlo okny pod vížkou se zvonem, je zavěšena velká ze dřeva vyřezaná holubice, symbol Svatého Ducha.

Zvláštností je zde více. Průsvitné vitráže jsou tvořeny z leštěného průhledného mramoru – onyxu, vytěženého v moři, dar potomka valašského rodu Dr. Josefa Pustky z Říma. Do pískovce obětního stolu jsou zabudovány ostatky českých světců sv. Jana Sarkandra a sv. Zdislavy. V den jejich svatořečení v květnu 1995 posvětil při návštěvě České republiky v Olomouci základní kámen kaple papež Jan Pavel II. Nikoliv nezanedbatelnou zvláštností je i to, že stavba z kamene, dřeva, cihel a kovu je dílem místních řemeslníků.

Ani vnějšek kaple není bez zajímavostí. Vedle vchodu upomíná tabulka na svěcení základního kamene. Pod ní je umístěna cihla ze Svaté země, kterou odtud přivezl P. Vojtěch Kološ, duchovní otec myšlenky stavby kaple.

Do východní části byl z nevyhovujícího místa v Hamrech přemístěn kamenný kříž z roku 1725, nejstarší dochovaný v katastru obce Zubří. Pod nadkrytým ochozem jsou umístěny lavičky k odpočinku turistů, kteří procházejí kolem.

V prostoru před kaplí vysadili v červnu 2000 lidé družebního města Rosdorf (SRN) lípu. „Z vděčnosti za přátelství, partnerství, které jsme zde v Zubří zažili a které chceme do budoucna uchovat,“ stojí dvojjazyčný text na tabulce.

Slavnost svěcení kaple proběhla 11. června jubilejního roku 2000, na den slavnosti Seslání Svatého Ducha. Za účasti tisíců věřících a významných hostů novou kapli vysvětil olomoucký arcibiskup Msgre Jan Graubner.

Kronika kaple je hustě popsána záznamy obdivu a chvály. Téměř denně kapli navštěvují nejrůznější lidé, odborníci, náhodní pocestní i umělci. Moderní koncepce, vyváženost použitého materiálu a celkové pojetí, soulad prvků a neobyčejný vkus, těsnější sepětí věřících a věcí duchovních, to vše je vskutku důvodem k obdivu.

Autorem architektonického řešení je brněnský architekt Ing. Marek Štěpán. Venkovní úpravy prostoru kolem kaple byly provedeny podle návrhu zahradní architektky Zdislavy Brantalové z Hodonína. Okolí kaple bylo zatravněno a doplněno sochou P. Marie.

Deník návštěv kaple.
Kaple ve Starém Zubří je hojně navštěvovaná. Přicházejí místní, také lidé z blízkého okolí i z jiných měst v ČR, také cizinci. Jsou mezi nimi řadoví občané, ale také umělci a odborníci. Zůstává po nich záznam v neformální kronice v „Deníku návštěv kaple“.

Prvé záznamy pamatují vytyčení profilu stavby, výkop, šalování základů (27. 5. 1997) a jejich betonování (27. 6. 1997). Bylo potřeba provést celou řadu pomocných prací, například odhřebíkování desek, což zabralo 14 hodin. Následovalo vyrovnání zeminy a (11. 8. 1997) úklid staveniště. Dne 28. 9. 1999 bylo z fary zapůjčeno 5 lopat a 3 krumpáče. Dne 6. 4. 2000 zapůjčeno 60 kusů fošen. To už se blížilo finále dvouletého úsilí o výstavbu kaple.

Další záznamy z Deníku návštěv kaple.
„Píši za poloslepou maminku, též obdivuji toto krásné dílo,“ zaznamenala v polovině roku 1999 Eva Holišová z Rumburka.
„Obdivuji nadšení farníků Starého Zubří pro Boží stánek,“ zaznamenali 6. 7. 1999 manželé Štěpančíkovi z Valašského Meziříčí.
„V krásné božské přírodě roste Boží stánek. Ať Vám Bůh žehná v dokončení ušlechtilého díla.“, zapsala Kašparová Jiřina, vedoucí referátu kultury OkÚ Vsetín.
„Kaple jakoby rostla z této krajiny,“ zapsal boxer z Prahy.
„Som vel´mi šťastná, že som sa mohla pozrieť na túto nádhernú kaplnku,“ napsala 31. 7. 1999 Monika ze slovenské Oravy.
V ten samý den pak zaznamenala redaktorka Moravského dne: „Kaplička je velmi krásná.“
A návštěvníci ze Zlína: „Jak jste velmi šikovní, Zubřané! Na kapli je radost pohledět.“
Jankovští ze Zašové zapsali 17. září 1999 mimo jiné: „Omilostění lidé z Valašska vybrali místo pro tuto kapli, jež je na Valašsku ojedinělá.“
A paní Kleinová a Porubová ze Zubří: „V této valašské krásné přírodě se tato velkolepá stavba překrásně vyjímá.“
Záznam z 20. září 1999 uvádí, že společnou prací bylo započato na úpravě interiéru kaple; podepsána Šárka Zdislava Branbtalová, P. Pavel Vichlenda a dělník Španihel Frant. s dovětkem: „Kéž se dílo zdaří.“
Neobyčejný záznam zanechal 2. 10. 1999 Abrar Marn z Pakistanu, který v závěru uvádí: „Jsem rád, že v tomto malém městě vyrůstá něco tak nádherného.“
„Neobyčejná kaple, neobyčejní lidé!“ zaznamenala 15. 10. 1999 St. Vachníková.
A 14. 2. 2000 Filip Srovnal ze Zábřehu: „Tato kaple předčila mé očekávání. Nemám slov.“
3. 2000 pak rodina Frankova ze Svátkova: „Žasneme v němém úžasu“.
„Bylo to krásné zastavení,“ napsali Marie Mikulenková a Bohuslav Španihel.
„Bylo překrásné vidět vaši kapli, opravdu překrásná,“ zaznamenala v dubnu 2000 rodina Atanleyových z Anglie.
Následuje záznam z italské Verony o „báječné kapli, která nám bude milou vzpomínkou…“
„Příjemné,“ poznamenal sochař Marius Kotrba z Rožnova.
„Velice obdivuji,“ napsal akademický malíř Karel Solařík, původem z Valašska, s dovětkem: „Emigrovaný malíř z Prahy“.
Je v knize záznam německého města Rosdorf, i záznam z rakouských Tyrol.
Po vysvěcené kaple 11. 6. 2000 záznamy pokračují v obdobném duchu. Hosté z Polska 24. 6. 2000 napsali: „Děkuji Bohu, že mi umožnil spatřit tak krásné dílo lidských rukou.“
„Kéž toto posvěcené místo je velkým zdrojem posvěcení mnohých,“ zaznamenal do knihy světící arcibiskup Msgre. Jan Graubner. A přibližně o dva měsíce později, kdy si přijel prohlédnout kapli v klidu, napsal: „Je krásné, že kaple je opravdu živá.“
„Děkujeme, že jsme se v den oslav 80. narozenin naší babičky, paní Marie Mizerové ze Zubří, mohli podívat do této krásné a zajímavé kapličky,“ zapsaly 25. 6. 2000 Žanda, Romča, Zuzka, Monika a všichni ostatní z rodiny.
„Návštěva této nové kaple, zasvěcené Duchu sv., ve mně zanechala hluboký dojem. Je to místo stvořené k hluboké meditaci,“ napsal 4. 7. 2000 V. Dřímal z Valašského Meziříčí.
„Velmi krásné pro duši i krajinu,“ uvádí záznam z 9. 7. 2000.
Ze 16. 7. 2000 pochází zápis ve svahilštině od Leopolda Emanuela a jeho manželky Ludmily (rozené Ondřejové) Chaligha z Tanzánie: „… kaple Svatého Ducha je symbolem lidské dovednosti a moudrosti…“
„Vzdávám hold všem, kteří se postarali o stavbu této kaple… Vybudovat něco tak krásného může dokázat jenom ten, kdo je zapálen pro takové dílo…, které přetrvá věky,“ zaznamenala 19. 9. 2000 paní Liana z Vídně.
„Jsme uneseni krásou zdejší stavby i prostředím,“ uvádí záznam z 1. 10. 2000.
„To je opravdu krásná kaple,“ uvedl 19. 10. 2000 návštěvník z Itálie.
A hosté z polského města Šrem 23. 1. 2001 mimo jiné napsali: „Jsme trvale očarováni…“
O tom, že jde o dílo živé, svědčí i vztah lidí ke kapli. Už 20. 10. 2000 zde přijala svátost křtu malá Natálie Marie. Jako druhá byla ještě toho roku pokřtěna malá Pavlína Zdeňka, pak ještě třetí křest a svátost biřmování. V listopadu 2000 se zde uskutečnila prvá svatba, následovala zlatá svatba a ještě do konce listopadu svatba mladých manželů.
Každá kronika je určitým ohlédnutím do historie. Letité záznamy s dlouhými odstupy vracejí čas o desítky let nazpět. Množství záznamů v Kronice nové kaple sv. Ducha ve Starém Zubří by vydalo možná i za víc než kroniky dvě.
Záznam z ledna 2001 od manželů Jurečkových z Rožnova je pro tuto výjimečnou stavbu charakteristický: „Obdivujeme dokonalou práci desítek dobrovolníků, je to nádherné dílo, ať slouží všem dobrým lidem.“
Od počátku výstavby o kapli pečuje pan František Španihem z Drážek ve Starém Zubří, který se na stavbě kaple podílel, provádí návštěvy a zasvěceně vypráví o historii obce a také o kapli samotné.

Zachráněný památný kříž.
V Zubří v ulici „K Hamrům“ stával v hustém stromovém porostu na malé vyvýšenině kamenný kříž, jako památka na časy, kdy nedaleko byly v provozu hamry na zpracování železné rudy (Železné hutě čili hamry byly v Zubří v provozu v letech 1712-1755). Nedaleko protéká Hamerský potok. Kříž měl v místě spojení ramen umístěný kovový trojúhelník – oko s bleskem, proto se kříži říkalo „Boží oko“.

Ve střední části kříže je latinský nápis „Věčná pokora Všemohoucímu důvěřující člověk“, kde velká písmena jsou kryptogramem letopočtu postavení kříže rok 1725. Okolí kříže bylo velmi neutěšené.

Po vybudování kaple Sv. Ducha ve Starém Zubří byl hamerský kříž „Boží oko“ renovován a umístěn na důstojné místo pod ochoz kaple.

Text a foto  © Richard Sobotka

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *