Štramberk – Moravský Betlém si připomíná 660 let od založen

Při putování po krásných místech naší vlasti nelze pominout Štramberk, městečko neobyčejně milé, pro svou malebnost ne nadarmo nazývané Moravský Betlém. Roku 1359 ho založil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, dodnes jeho čin připomíná válcová věž zvaná Trúba.

Právě v roce 2019 si město Štramberk připomíná 660 let své existence. Město je čisté, upravené, vyzdobené květinami – radost pohledět.

Půvab podhorského městečka okouzlil v závěru 19. století lékaře MUDr. Adolfa Hrstku (1864-1931), rodáka z Kleštic na Chrudimsku natolik, že se ve Štramberku natrvalo usadil a neopustil ho až do své smrti. Kromě lékařské praxe působil v městečku jako radní i jako starosta. Na jeho návrh byla „Kulatina“, jak se také štramberské Trúbě říkalo, za pomocí architekta Kamila Hilberta  zastřešena a roku 1904 upravena na rozhlednu.

Dr. Adolf Hrstka založil ve Štramberku Klub českých turistů. Jeho zásluhou přicházeli do městečka také významní malíři Bohumír Jaroněk, jehož secesní obrazy Štramberka stále vzbuzují úžas. Také malíři Oldřich Blažíček, Jaroslav Panuška a další. Ostatně malířsky je Štramberk přitažlivý stále a není výjimkou, když městečko okupují studenti – malíři některé umělecké školy. Při pohřbu Dr. Adolfa Hrstky 25. května 1931 vlály po celém městě prapory národních barev z Trúby, škol i soukromých domů, všechna pouliční světla svítila, za okny chalup plály zažehnuté svíce. Na poslední cestě jej s vlajícími prapory doprovodily všechny spolky v krojích, žáci a učitelstvo.

Významnou postavou Štramberka byl Bohuslav Blažek (1869-1932), vlastivědný pracovník a propagátor Štramberka. Pravověrnými Štramberáky byli Zdeněk Bár (1904-1980), lyrický básník; Adolf Kellner (1904-1953), profesor filozofické fakulty brněnské univerzity, autor nejlepší české dialektologické monografie „Štramberské nářečí“; Augustin Socha (1883-1952), kapelník a skladatel – tři měsíce před tím než se narodil zabil blesk jeho otce soukeníka a zapálil jejich domek; Cyril Hykel (1896-1976), učitel, průvodce a správce místního muzea; František Kutáč (1895-1979), učitel a turistický průvodce, poslední pamětník významných hostů Štramberka Leoše Janáčka, Petra Bezruče, Bohumíra Jaroňka a dalších umělců a vědců; Ing. Jiří Hanzelka (nar. 1929) se narodil v domku čp. 267 a dostal se z pod štramberské Trúby až na jih Afriky, za Kordillery, na Sibiř i do Turecka.

Věhlas městečko získalo díky jeskyni Šipka, ve které roku 1880 archeolog K. J. Maška objevil kromě jiných archeologických nálezů osídlení předhistorické doby také zlomek dolní čelisti neandrtálského dítěte. Její pravost a příslušnost k neandrtálskému období definitivně potvrdil francouzský antropolog Jean Louis Qatrefages de Bréau. Železný odlitek čelisti je uložen v pařížském Muzeu přírodních věd. Kopie čelisti neandrtálského dítěte je ke shlédnutí v Muzeu ve Štramberku. Originál odvezli za války Němci do Mikulovského zámku, kde těsně před koncem války všechno zničil velký požár.

Nad jeskyní byl roku 1922 otevřen v prostoru hory Kotouč Národní sad s přírodní galerií soch. Nejmohutnější z nich je socha sv. Václava, postavena roku 1932 na památku tisíciletého jubilea Václavovy mučednické smrti a jako projev lásky, úcty a vděčnosti národa k tomuto knížeti. Dne 15. února 2019 spadl právě na tuto památeční sochu vyvrácený strom a úplně ji zničil. Zůstal jen podstavec s pamětními deskami a záznamy.

V areálu města Štramberka se arboretu nachází Stříbrné jezírko a další přírodní zajímavosti. Místní faunu zastupuje především vzácný motýl Jasoň červenooký (Parnasius Apollo), který se do Štramberka vrátil z Belanských Tater a vyskytuje se na Kotouči i na Bílé hoře. V nedaleké Kamenárce si mohou horolezci vyzkoušet na hlavní stěně 42 různých lezeckých cest. Je zde také přibližně 80 m hluboká krasová jeskyně zvaná Pouťová.

Ryze současnou je rozhledna Bílá hora, vzhledem připomínající symbol struktury DNA, otevřena byla 28. dubna 2000.

Městečko se třemi tisíci obyvatel má dvě muzea, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1721-1723. Stará zvonice se zbytkem věže připomíná původní kostel sv. Bartoloměje. Ve městě jsou historické roubené domy, také několik stylových restaurací a kavárniček.

Která roční doba je pro návštěvu Štramberka nejpříhodnější? Rozhodně svěží jaro, pak neobyčejně barevný podzim, určitě syté a vyzrálé léto, ale také křehce bílá zima. Štramberk je přitažlivý za svítání i za soumraku, za plného slunečního svitu i za deště. Štramberk má prostě své kouzlo v každém okamžiku každého dne v roce.

Text a foto  © Richard Sobotka

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *