Zvonice a zvoničky na Valašsku – souputníci lidských osudů – kapitola 2

Zvonička ve Vidči se nachází v blízkosti kostela. Obec Vidče patří k nejstarším v Rožnovské kotlině. První záznamy o ní pocházejí z roku 1310. Kostel z roku 1913, zasvěcený sv. Cyrilu a Metodějovi, postavený v novogotickém stylu, prohlášený roku 1995 za kulturní památku.
Nedaleko kostela je stará dřevěná zvonice. Její původní místo bylo ve středu obce za hospodou U Hanáčků, kolem byly vysazeny lípy, před zvoničkou stál velký dřevěný kříž.
Původ zvoničky je uváděn rokem 1775. Zvon byl údajně odlit v zuberské huti z rudy, která se těžila v obci Vidče a byla zpracována v zuberských Hamrech. V roce 1975 byla zvonička opravena a přemístěna na současné místo do východní části areálu kostela. V roce 1996 byla prohlášena za kulturní památku.

Zvonička v Tylovicích. Obec Tylovice je připomínána roku 1504. Nejstarší pečeť má ve znaku srdce z něhož ční bednářská palice, malé drátenické kleště a menší palice. Kolem se vine nápis: Pe: (pečeť) Dedini Tilowic.
Obec byla odedávna pokračováním Horní ulice města Rožnova pod Radhoštěm. Vždy bylo obtížné zjistit, kde se nachází hranice obou katastrů. Ulice vedla poblíž podnes oblíbené zájezdní hospody Harcovna. Tylovické domky jsou roztroušeny po obou stranách říčky Hážovky. Selské grunty se nacházely převážně na levém břehu říčky Hážovky, jejich polnosti se táhly až k hranici s Velkou Bystřicí, kdežto na pravém břehu Hážovky se usazovali jen domkaři a menší rolníci.
Roku 1676 zde bylo 49 domů, ale roku 1900 už 103 domů a 702 obyvatel. Lidé se zabývali zemědělstvím, také však tkaním plátna na ručních stavech. Roku 1894 byla v Tylovicích vystavěna továrna na pletení punčoch, pracovalo v ní 50 dělnic, po chalupách na ručních strojích pletlo pro továrnu na 350 dělnic.
Poštovní, telegrafní úřad i lékařský obvod měla obec v nedalekém Rožnově. Právě tak i duchovní správu. Svůj kostel Tylovice neměly, jen dřevěnou zvoničku.
„Původní zvonička měla jinou podobu, byla nízká, dva kůly a malý zvonek pod stříškou,“  uvedl zvoník, někdejší zámečník a důchodce pan Zdeněk Slovák. „Někdy před válkou jsme ji už velmi chatrnou přestavěli. I zvon je z té doby. Původně zvonívala babka Marie Hlucháňova, potom Hermína Kováříkova. Když už nemohly, poslaly klíč od zvonice mně a od té chvíle zvoním já.“
Tylovická zvonička vyzvání jen o smutných příležitostech, když někdo v obci zemře a když ho pochovávají na nedalekém hřbitově.

Zvonička v Trojanovicích má své místo v Trojanovicích v Bystrém. Obec Trojanovice se nachází na severním úpatí památné hory Radhošť a bezprostředně sousedí s městem Frenštát pod Radhoštěm. V místní části Bystré se nachází socha P. Marie, datovaná letopočtem 1770. Kamenné zábradlí kolem sochy je datováno letopočtem 1841.

Opodál stojí dřevěná kaplička se zvoničkou, postavená v lidovém slohu, barevně zdobená. Zvonička je vyvýšena nad střechu kapličky. Vedle vstupních dveří jsou na skle oken namalované obrázky cyrilometodějské kaple na Radhošti a budovy Maměnka na Pustevnách. Kaplička je dřevěná, pěkně udržovaná. Letopočet uveden není.

Zvonička v sedle Pindula je dřevěná. Je roubená a nachází se cestou z Rožnova pod Radhoštěm do Frenštátu pod Radhoštěm v nejvyšším bodu stoupání sedlo Pindula (552 m n. m.). Už značně zchátralá byla v posledních letech renovována. Od zvonice je výhled přes lesy trojanovického katastru na vrchol Radhoště. Na protější straně cesty má své místo stylová dřevěná stavba – Zbojnická koliba. Modrá turistická značka vede severně na Černou horu, jižně na Velký Javorník.
Sedlo Pindula tvoří významné rozvodí. Je také hranicí mezi Zlínským a Moravskoslezským krajem.

Zvonička Pustevny. V roce 1894 byly na Pustevnách postaveny podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče jídelna Libušín a ubytovna Maměnka. Areál byl doplněný také stavbou dřevěné zvoničky.
Dřevěnou zvoničku na Pustevnách zhotovili členové Pohorské jednoty Radhošť podle návrhu Dušana Jurkoviče. Původní zvonička vydržela jen do roku 1931. Současnou stavbu postavila téhož roku firma Kolář a Rudý z Moravské Ostravy pod vedením tesařského mistra Františka Nevrlého z Podolí. Šindel na střeše zvoničky opravoval v šedesátých letech Karel Marek z Nového Hrozenkova. Při tom objevil v prostoru mezi trámy pod dřevěným křížem záznam z 9. září 1931, pořízený strážmistrem Ondřejem Krylem z Prostřední Bečvy: „Občané, až budete číst tyto řádky, vzpomeňte si na nás, kteří jsme žili v nynější době. Žijeme nyní ve velmi nejisté době, kdy život lidský nestojí za mnoho a kdy nemáme nic dobrého k očekávání…“ Dále přeje potomkům užívat hory ku prospěchu zdraví a vypít na památku svých předků porci plzeňského, ovšem pokud na to budeme mít. Pisatel se raduje, že práce na dokončení zvoničky úspěšně pokračují. Zvonička měla hlásat turistům, jak krásně je v Beskydech, neprší-li.
Generální oprava už velmi zchátralé zvoničky na Pustevnách proběhla roku 1997, při tom bylo bedno stříšky barevně vyzdobeno. Historickou zvoničku na Pustevnách  spravuje spolu s dřevěnými skvosty Libušínem a Maměnkou Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Národní muzeum.

 

Zvonička Podťaté – Velké Karlovice se nachází na rozcestí Podťaté ve Velkých Karlovicích. Je součástí zděné kapličky. Nad střechou je v dřevěné vížce zvon. Ve štítě je nápis: „1963. Na oslavu příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu před 1100 lety“.  Zvonička je označena jako „Kulturní památka, chráněná státem.“ Uvnitř kapličky je oltář s vyobrazením sv. Cyrila a Metoděje.

Text a foto © Richard Sobotka

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *