Lázně se nacházejí v údolí řeky Bečvy 2 km jihovýchodně od Hranic. Léčba je zaměřená na choroby srdeční a cévní a využívá 22 stupňů Celsia teplých termálních pramenů a výhodné klimatické polohy lázní s velkým počtem slunečných dnů. Léčivé účinky lázní popsal zemský lékař Tomáš Jordán z Klausenburku roku 1581, ale využívaly se ke koupelím již začátkem 16. století. V 18. století byly postaveny první lázeňské ubytovny a v letech 1934-39 moderní budovy současných lázní.
V místě se nacházejí Zbrašovské aragonitové jeskyně, zpřístupněny byly roku 1926 a jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR, průměrná teplota ovzduší se v nich pohybuje po celý rok kolem 14,5 stupňů Celsia.
Na protější straně řeky Bečvy se nachází Hranická propast, ještě v polovině minulého století nazývána Macoška, tehdy bylo uváděno, že 244 m hluboká z čehož je 175 m zatopeno vodou a „…patrně nejhlubší propast v ČSSR, kterou navštívil již J. A Komenský.“
V současnosti je uváděna hloubka suché části 69,5 m. Hloubka zatopené části ponorem v roce 2015 je 265 m, hloubka zatopené části dosažená robotem je 404 m. Přičemž jsou dohady, že skutečná hloubka může být i další kilometr nebo dva.
Nad pravým břehem řeky Bečvy je dochované hradiště po gotickém hradu Svrčov za 14. století.
Návštěvníkům Lázní Teplice může snadno uniknout historie Vodoměrné stanice, která se nachází přímo v Lázních na levém břehu řeky Bečvy.
Historie sledování hladiny řeky Bečvy v Teplicích nad Bečvou začíná kolem roku 1887. Byla to jedna z prvních stanic zřízených „Hydrografickou komisí pro království České“, která byla ustavena v roce 1875.
Důvodem sledování hladiny řeky Bečvy byly ničivé povodně a velká sucha v období let 1872-1874. V počátcích sledování bylo odečítání vodních stavů prováděno ráno, v poledne a večer na stupnici (vodočtu) umístěné na pilíři lávky přes řeku naproti dnešního lázeňského domu Bečva. Dnes již tato lávka neexistuje, avšak zděná vodoměrná stanice postavená roku 1922 v její blízkosti je stále na svém místě.
Kvůli nízkému stavu vody a protože se před stanicí tvořil nános štěrku, bylo v letech 1969-2001 pozorování stavu vodní hladiny posunuto výše proti proudu na most silnice Teplice n. B. – Ústí., limnigraf se nacházel v plechové budce na pilíři mostu.
V roce 2001 bylo pozorování přesunuto blíže původnímu místu do zrekonstruovaného objektu někdejší čerpací stanice na přívodní potrubí pitné vody do lázní. V současnosti je pozorování hladin plně automatizováno. V řece jsou umístěna snímací čidla spojená s elektronickou registrací a telemetrickou jednotkou ve stanici.
Na vodoměrné stanici byl za období let 1921-2010 zjištěn průměrný roční průtok 15,4 m krychlových za sekundu. Minimální průtok 0,5 m krychlových za sec. byl zjištěn dne 2. 1. 1954. Oproti tomu maximální průtok 950 m krychlových za sec. byl naměřen při katastrofální povodni dne 7. 7. 1997.
Lázně Teplice nad Bečvou jsou poklidnou oázou plnou zajímavostí.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka