Dne 4. července 2023 to bylo 148 let, kdy pod patronací Okrašlovacího spolku došlo ke slavnostnímu otevření tehdy Lázeňského (dnes Společenského) domu. Náklady na stavbu činily přibližně 20 000 zl.
Plánovala se ještě pozdější dostavba dvou dlouhých verand podél západního průčelí, které měly sloužit ke kryté promenádě na čerstvém vzduchu, vybaveny měly být i kavárnou s restaurací. „Jelikož však léčebný fond vystavěním domu toho úplně jest vyčerpán, odložila se stavba na dobu příznivější.“ Taková už nikdy později nenastala a budova, která se stala středem lázeňského Rožnova, a podnes je považována za neodmyslitelný prvek Rožnova, byla do dnešních dnů, alespoň vnějším vzhledem, zachována v původní podobě. V čase lázeňství sloužil Lázeňský dům k promenádě, zvláště za nepříznivého počasí, k podávání žinčice, nescházela ordinace lázeňského lékaře, knihovna, sídlila tam správa lázní a měl tam byt i domovník. Hrálo se divadlo i kino. Srdce někdejších klimatických lázní tepalo právě zde. V proudu času však docházelo i ke změnám. Jednou z nich byla privatizace Společenského domu a možná hrozil i zánik této pro Rožnov charakteristické a historické stavby. V poslední době se stal Společenský dům útočištěm různých sportovních aktivit. Po dobu přestavby objektu Městské knihovny v Bezručově ulici našla tato na dobu přibližně jednoho roku azyl právě ve Společenském domě. Dne 1. června 2005 byla na budovu někdejšího Lázeňského domu umístěna pamětní deska připomínající lázeňskou minulost Rožnova pod Radhoštěm. Lázeňský dům byl postavený s láskou i nadšením, jak je ostatně patrné z dokumentárního snímku pořízeného před 150 lety. A je na čase, aby se co do významu dostal Společenský dům opět tam,kde byl na počátku své existence.
Archiv VMP. Stavba Lázeňského domu v městském parku.
Společenský dům. Vpravo budova Rudolfo-Stefaniania (zvaná Štefanka), dům původně postavený pro lázeňský pobyt nemajetných úředníků a důstojníků, později škola; v současnosti slouží městskému úřadu. .
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka