Ve čtvrtek 11. května 2023 byl slavnostně otevřen v Národním muzeu v přírodě, v areálu Valašské dědiny Valašského muzea v přírodě nový exponát – Hájenka z Valašské Bystřice.
„Sešli jsme se, abychom dnes slavnostně otevřeli restaurovanou Hájovnu z Valašské Bystřice,“ řekl generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš. „Je to milník v zajímavé historii jedinečné krásné stavby, jejíhož příběhu se stáváme součástí. Je to příběh roubenky, která dlouho sloužila, a když dosloužila, dostala se k nám do muzea a tady začala svůj druhý život.“
Hájovna původně stála v v údolí Břucko ve Valašské Bystřici. V roce 1920 ji tam postavil rožnovský velkostatek, který tam zřídil centrum správy okolních lesů. Hájenka sloužila více než 90 let, Valašskému muzeu ji darovaly Lesy České republiky.
V hájovně od roku 1942 po následujících 26 let žil se svou rodinou hajný František Stančík. Jeho práce zahrnovala pěstování lesa od semínka až po skácený strom. K tomu zaměstnával lidi z obce i okolí. Kromě bytu je v hájence také kancelář ze které hajný organizoval celé polesí. Hájovna tak patřila k důležitým budovám ve vsi.
„Hájovna je první velkou stavbou nového areálu Kolibiska, který představuje život a hospodaření v horských oblastech Beskyd. Její podoba a vybavení odpovídá situaci po roce 1955 a zachycuje tak nejmladší období v celém muzeu,“ uvedl Jindřich Ondruš.
U mikrofonu Generální ředitel Národního muzea v přírodě Ing. Jindřich Ondruš. 
Otevření hájenky přivítal krásný a barevný den v nádherném prostředí Valašské dědiny Národního muzea v přírodě Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm. Během slavnostního programu vystoupili trubači OMS Přerov a pěvecký Sbor sv. Huberta.
Slavnosti se účastnili významní hosté Ministerstva kultury, Místostarosta Rožnova Tomáš Gross, Generální ředitel Lesů ČR a kromě dalších vzácných hostů již zmíněný Generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš, a více než pět set návštěvníků Valašské dědiny.
„Tato investice si vyžádala 12,3 mil. korun, které šly z rozpočtu Národního muzea v přírodě,“ uvedl Jindřich Ondruš. „Tímto počinem naplňujeme poslání muzea k ochraně a prezentaci staveb lidové architektury. Hájenkou jsme získali velmi hodnotnou stavbu. Roubená stavba tohoto typu je pravděpodobně jedna z posledních. Její rekonstrukce je manifestací řemeslného umu a dovednosti. Vědecká rekonstrukce zahrnovala mimo jiné také ruční tesání trámů, nahazování hliněných omítek, klasické výmalby za pomocí válečků, šablon a barvami, které byly míchány z kaolinu. Expozice byla tvořena ve spolupráci s pamětníky, kteří tady žili, takže vše nese velkou míru autenticity.
Muzeum takto získává ucelenější a komplexnější obraz valašského osídlení. Na konci dědiny, na konci údolí vždy bývala hájenka. Dál byly pastviny a koliby, kolibiska, chléviska, stániska. Nejnovější expozice Hájenky je obohacením pro Valašské muzeum v přírodě i pro naše návštěvníky.“
Je na místě připomenout slova zakladatele Valašského muzea v přírodě Bohumíra Jaroňka, která zanechal následovníkům: „Nechceme budovati mrtvé skladiště budov a předmětů, chceme budovati pomocí praktického národopisu živé muzeum, v němž zděděné tradice valašské minulosti a svéráz plemene a bydliště lidu jsou udržovány při životě výkony práce, zvyky, tanci zpěvy a obřadnostmi lidu.“
Otevřením Hájenky, nejnovějšího exponátu Valašského muzea v přírodě, a zahájením výstavby Kolibisk se 98 let od vzniku Valašského muzea v přírodě a na počátku 3. tisíciletí slova Bohumíra Jaroňka naplňují.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka