„Štědrý večer nastal“, tak jsme letos nazvali výstavu historických betlémů ze sbírky sběratele a řezbáře Miroslava Valenty, která je doplněna ve 2. patře Zvonice na Soláni pěknými papírovými betlémy přerovského sběratele Stanislava Dostála.
Krušnohorský pohyblivý betlém od neznámého autora z let 1850-2
Sdružení pro rozvoj Soláně spolu s Betlemáři Valašska tak pokračují ve spolupráci při organizaci bienále vánočních výstav betlémů, která započala v roce 2016 a kromě covidové pauzy se stává pěknou tradicí oslavy narození Krista na Soláni. Figurky padesáti králických betlémů z druhé poloviny 19. stol. a první poloviny století minulého, vytvořili šikovné ruce králických domáckých řezbářů. Obyčejní lidé je pak nakupovali podle svých finančních možností na vánočních trzích, nebo jiných křesťanských akcích jako např. poutích, procesích atd. Jsou pak sestavovány podle fantazie a materiálových možností do krásných betlémských scén. Vznikly betlémy stavěcí, skříňkové závěsné i větší skříňkové stolní.
Skříňkový, nebo také oltářní betlém výtvarníka a řezbáře Miroslava Valenty r. 1991
Často jsou pohyblivé s velmi primitivní mechanikou, ve které jsou použity materiály, které měl ten který člověk po ruce. Přes tyto technické nedokonalosti betlémy fungují dodnes a jsou obdivovány nejen dětmi ale i dospělými návštěvníky. V prvním patře lze vidět i betlémy figurkové a dvě krásná reliéfní zobrazen í Sv. Rodiny z dílen současných vynikajících řezbářů Zdeňka Matyáše z Valašských Klobouků a brněnského výtvarníka a řezbáře Jiřího Netíka. Svůj oltářní skříňkový betlém vystavuje i majitel sbírky rožnovský rodák, řezbář a výtvarník, žijící nyní v Uherském Hradišti Miroslav Valenta. Mimořádně mistrně řezbářsky zpracoval motiv celého pozemského života Ježíše Krista, který je nazýván „Kristovou epopejí“.
Expozice papírových betlémů dokresluje krásu a rozmanitost tvorby lidových umělců – samouků a právě u malovaných betlémů pak vřelý vztah k betlémskému příběhu malířů – profesionálů, jakými byli M. Aleš, J. Lada, M. Fischerová-Kvěchová, K. Franta a později ústeckoorlický tvůrce Jiří Knapovský a Jaroslav Herain. Kouzelné prostředí Zvonice dodává výstavě magickou atmosféru. Výstava zahájená vernisáží v neděli 3. 12. 2023 potrvá až do konce února 2024.
Již celý měsíc je otevřena Velká výstava betlémů v muzejním a galerijním centru na zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí nazvaná „K Ježíškovi do Betléma půjdeme“. Kulturní zařízení města spolu s Betlemáři Valašska, regionální pobočkou Spolku českých betlemářů vystavuje v pěti krásných historických zámeckých sálech více jak 130 betlémů od téměř osmdesáti autorů, převážně zhotovených ze dřeva. Je to především přehlídka umu a neobyčejné píle členů spolku Betlemáři Valašska a jejich přátel z blízkého i vzdálenějšího okolí. Pozornost jistě upoutají pohyblivé, někdy nazývané také mechanické betlémy z nichž největší, o délce 2,6m má více jak 130 figur, z nichž je 76 pohyblivých.
Betlém vytvořil v posledních pěti letech člen SČB Ing. Karel Strobl z Přelouče a betlém má u nás premiéru.
Také další betlémy jsou obdivovány pro svoji rozsáhlost, např. Betlém v Lidečku Aloise Zádrapy s více jak 320 figurkami, betlémy Milana Ptáčka, Jana Brlici st a Jana Brlici ml., Metoděje Berana, Milana Žlebčíka, Stanislava Gorného, Jana Bartoně, Juliuse Smočka, Oldřicha Unara, Jana Hrnčíře, Ing. Pavla Orlíka, Svatopluka Formana, Ing. Jana Čončky, F. Gajdy, Miloslava Pařenici a dalších.
Neobyčejnou atmosféru vytvořila expozice ve vstupním sále, kde na návštěvníka dýchne valašská betlemářská historie. Valašské betlémy Františka Vrzalíka ve trojím provedení , vyřezané podle kreslených předloh Jana Kobzáně, betlémy Josefa Heji, kolednický betlém Dr. Ladislava Rutteho, kostelní betlém Joži Skalíka, doralský betlém Ondřeje Zogaty a další.
Betlém Ondřeje Zogaty z Hrčavy rok 1929 a betlém Františka Vrzalíka podle kreseb Jana Kobzáně rok 1940
Betlémy příborských řezbářů na přelomu 19. a 20. století Františka Horkela a Vendelína Šitavance jsou ukázkou tvorby pod vlivem piaristického prostředí města a silný vliv na stylové přenesení betlémského obrazu do dalších oblastí Valašska, především do Frenštátské malované tvorby. . Jedinečné jsou také obrazy Adolfa Liebschera „Valašská Madona“ , vzniklý v Novém Hrozenkově a betlémská scéna Narození Páně z Frenštátu jejíž autorem je Břetislav Bartoš.
Frenštátský malovaný betlém Břetislava Bartoše z 20.let 20.stol.
Česká betlemářská historie je reprezentovaná především betlémy z východních Čech, z podorlicka a podkrkonoší. Vzácný exponát je tzv. „chlebáčkový betlém“ vytvořený na Příbramsku v první pol. 20.stol. z chlebové mouky a sádry, které se formovaly pomocí“ kadloubků“ a po vyschnutí se figurky kolorovaly. Vyvrcholení spolupráce řezbáře F.Vrzalíka s folkloristou Dr. Ladislavem Ruttem je Český betlém, který podle návrhu Dr. Rutteho vyřezal F. Vrzalík a Dr. Rutte si ho sám koloroval. Také soubor králických skříňkových betlémů je dokladem lidové tvorby v tradičních českých podhorských betlemářských oblastech. Králické figurky se uplatnily i ve sloupových betlémech nazývaných „betlémy pod šturcem“ Tři exponáty ze soukromé sbírky člena SČB Pavla Juráka ukazují kreativitu tvůrců betlémů hlavně v hornickém prostředí.
„Chlebáčkový betlém z Příbramska pol.20.stol.
Dole: Český betlém Dr. Rutteho 40.léta 20.stol.
Betlemáři Valašska, jako nositelé tradice tvorby a stavění jeslí a betlémů v našem kraji jsou přesvědčeni, že najdou dostatek mladších pokračovatelů v této záslužné práci, aby stará křesťanská tradice nezanikla.
Ivan Hejtmánek
24.12.2024