Oldřich Šuleř, spisovatel (1. 6. 1924 Ostrava – 26. 1. 2015 Ostrava). Navštěvoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a absolvoval právnickou fakultu UK v Praze. Za války pracoval jako horník a po roce 1968 jako strojník v elektrárně a jako právník. Ve svých prózách zobrazil Valašské Meziříčí v době okupace (Na srnčích nohách, Dlouhé stíny) a převyprávěl valašské pohádky a pověsti (Nic nalhaného, máloco pravda, Poklad pod jalovcem, Zbojnické pohádky). Dětem napsal knihu Bylina od černé žluny a o malíři Kobzáňovi knihu O Janíčkovi malérečkovi. O Valašsku jsou knihy Je to chůze po kotárech a Paměť domova. Román Sláva a pád valašského Pánbíčka věnoval meziříčskému starostovi Mikyškovi, starý Frenštát zachytil v úvodu románu Měsíční krajina a napsal divadelní hru Valašská balada, televizní hru Kruté proměny, vyprávění z prostředí Beskyd Krásné nesmysly, esej Valašský poslanec T. G. M., přes osm set prací pro rozhlas a řadu prací publicistických.
Alois Jaroněk, malíř a keramik (16. 6. 1870 Zlín – 31. 10. 1944 Rožnov pod Radhoštěm. Pracoval jako kompozitér v keramických, řezbářských a stolařských dílnách. Absolvoval studijní cesty po Dánsku, Švédsku, Norsku a Itálii. V roce 1909 se usadil v Rožnově pod Radhoštěm, kde založil vlastní keramickou a gobelínovou dílnu, kterou v roce 1923 rozšířil a umístil ve vlastním domě. Tvořil zejména dekorativní nástěnné talíře, porcelánové vázy, soubory a návrhy na gobelíny. S bratrem Bohumírem založil Valašské muzeum v přírodě, na jehož Valašském Slavíně je i pohřben.
Miroslav Bílek, fotograf (2. 6. 1937 Bobrová – 30. 6. 2000). Po absolvování gymnázia studoval na VŠCHT v Pardubicích a od roku 1960 pracoval v Tesle Rožnov. Od první poloviny šedesátých let 20. stol. se věnoval fotografii. Od roku 1965 byl členem skupiny Profil a od roku 1977 skupiny Setkání. Tvořil tzv. abstraktní fotografii, fotografoval akty a krajiny, jejichž tvorbu vyučoval na Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě.