Dalším počinem Vydavatelství VÍKEND s. r. o. je vydání knížky Richarda Sobotky: Krásná samota beskydských poustevníků. Knížka přináší zajímavé informace o postavnících z Moravské brány, beskydských poustevnících a jejich patronce hraběnce Louise Karolině, o poustevnách a řeholi poustevníka, také o radostech, utrpení a spasení poustevníka.
Jak žijí lidé toužící po samotě, nebo vlivem nepříznivých okolností ze své vůle do samoty uvržených? Jaká osamělá místa vyhledávají, o čem tam sní a po čem touží?
Nejznámějším poustevníkem v Moravskoslezských Beskydách byl na Pustevnách poustevník Felix, syn fojta Maliny z Horní Bečvy. Podle některých zpráv působil jako poustevník na Pustevnách až do zrušení poustevny.
Jiným poustevníkem byl na Pustevnách údajně Onufrius, původem z Čech, který zhotovoval růžence, ale později zemřel jako kostelník ve Frenštátě. Jména dalších tří nejsou známa, ovšem jeden z nich byl údajně samotným papežem poslaný za trest na Radhošť.
Poustevníci prý měli osla, s jehož pomocí dováželi do poustevny vyžebranou potravu a dříví.
Císařským reskriptem ze dne 13. 1. 1782 byli poustevníci všech řádů zrušeni, což postihlo také poustevníky na Pustevnách. Felix prý velmi plakal, nechtěl poustevnu opustit, ale nebylo zbytí. Žil prý pak mezi dobrými lidmi a často svou poustevnu na Pustevnách navštěvoval.
Koncem 19. století zůstaly jako památka na zaniklou poustevnu na Pustevnách kamenné bloky, buková alej a studánka s ledově chladnou vodou. Zvonky z poustevníkovy kaple byly prý nalezeny a uchovávány v blízkých obcích. Po určitý čas se na místě poustevny uchoval i svatý obrázek a růženec ke kterýmžto relikviím se chodili poutníci modlit.
Knížka uvádí jedenáct příběhů o poustevnících a v červenci 2025 ji vydalo Vydavatelství VÍKEND s. r. o. www.vydavatelstvivikend.cz