Zašová je proslavena jako poutní místo Panny Marie. V horní části obce se nalézá údolí Stračky, kde vyvěrá pramen kvalitní pitné vody. Váže se k němu pověst o zázračné záchraně těžce raněného rytíře Pannou Marií při středověkém vpádu Tatarů.
Správa tohoto místa spadá do 18. stol. do období působení řádu Trinitářů.
Ve stráni nad pramenem byla zbudována jeskyňka se sochou Panny Marie Lurdské, později nahrazena sochou Panny Marie Zašovské.
V letech 1997 – 2000 prošel celý areál rekonstrukcí. Dodnes sem přichází mnoho poutníků ze širokého okolí a několikrát ročně se zde konají mariánské pobožnosti.
K nejznámějším tradičním slavnostem v obci patří zašovská pouť, která se koná pravidelně po svátku navštívení Panny Marie, podle pramenů přinejmenším od roku 1672.
Mezi památkově chráněné objekty patří farní kostel Navštívení Panny Marie, barokní poutní chrám, vystavěný v letech 1714 – 1725 s ojedinělým prvkem dvou věží v průčelí, v němž je gotický obraz Panny Marie s děťátkem. Klášterní budova, přiléhající ke kostelu, v níž působili řeholníci řádu trinitářů, barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z konce 18. stol., a kamenný kříž u cesty z roku 1805.
Do souboru chráněných památek náleží také umělecké skulptury z průčelí kostela a další drobné sakrální objekty.
Zašová nabízí vycházky po řadě zajímavých míst: Kulturní dům s občerstvením iCafé, fotbalové hřiště, relaxační centrum Salza, Zašovský pivovar, parčík s bustou TGM a dětským hřištěm, tenisové kurty, pomníky obětem světových válek, poutní kostel Navštívení P. Marie, trinitářský klášter s Klášterní zahradou, multifunkční sportovní areál, poutní místo Stračka, pohádkový Orloj a další.
Blízký vztah k Zašové měl básník a učitel Metoděj Jahn (14. 10. 1865 Valašské Meziříčí – 14. 9. 1942 Hranice na Moravě), nestor valašských spisovatelů.
Narodil se ve Valašském Meziříčí. Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříčského gymnázia, zřízeného roku 1871. Aktivně pracoval ve studentském literárním kroužku, své první básně uveřejňoval v almanachu Zora. Po maturitě se podrobil doplňovací zkoušce na Učitelském ústavu v Brně.
Učitelskou službu nastoupil v roce 1887 na trojtřídní škole v Zašové a učil zde 14 let. V Zašové začal psát povídky. Je autorem i četných básní, k nimž ho inspirovala krásná okolní příroda, lesy, háje a studánky.
Valašsko, kraj hor a rázovitých postav miloval z celého srdce, jak ostatně vyplývá z jeho veršů: Sotva tě zhlédnu, země drahá / radostí se mi zvlní hruď, / po klobouku že ruka sahá –Valašsko moje, zdrávo buď!
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka