Ještě je habaděj času nazouvat teplé boty a provětrat kožíšek. Přes den si Slunce pořád ještě píská na veselou notu a v noci strejda Měsíc tančí s hvězdami na parketu od obzoru k obzoru. Lípy už se shlíží v zrcadélku ranní rosy, jak jim padne barva medově žlutá, až tím pozlátkem sypou zemdlenou trávu. To podzim malíř nahlíží do krajiny. Ladí barvy, zkouší jejich odstíny, kompozice, kde ponechat stín, kde trochu víc přisvítit. Podzim je velký umělec. Žádný jiný malíř nepoužívá pro své obrazy tolik barev a v tolika odstínech, jako právě podzim. Podzim se pořád ještě ohlíží jedním očkem po létu, druhým už vyhlíží jiskření mrazíku. Ale který bloud by počátkem měsíce září myslel na slotu zimy? Jen ať za hřebeny hor sbírá sílu pro ten svůj čas. Hýčkejme měsíc září – ať ještě dlouho září. Kdo by neměl rád podzim?
Rožnovský městský park odpoledne dne 3. září 2025.
Text a foto © Richard Sobotka