Už roku 1881 usiloval Rožnov o vybudování železnice, aby se usnadnila přeprava hostů slibně se rozvíjejících klimatických lázní. Teprve 2. června 1892 se Rožnov své železnice dočkal. První vlak z Krásna do Rožnova zdolal vzdálenost 15 km za 56 minut (v současnosti za 24 minut). Na trati bylo přibližně 19 240 ks pražců, kolejnic asi 1300 tun, šroubů, spojek apod. 420 tun a štěrku 37 315 tun. Dopravu zajišťovalo 16 pracovníků: 5 výpravčích, 5 signalistů, 4 pokladní a 2 manipulační dělníci.
V roce 1989 přepravila Rožnovka 188 808 cestujících a na rožnovském nádraží bylo naloženo 53 313 tun a vyloženo 74 353 tun materiálu. V roce 1992 bylo z Rožnova vypraveno denně 20 osobních, 4 nákladní a 4 vlečkové vlaky.
Čas vše mění.
Železniční dopravu v počátcích ovládla tehdy moderní pára. Kolejnice byly oproti dnešním slabší, pražce dřevěné, vlak mohl jezdit největší rychlostí 40 km v hodině. Parní lokomotivy měly v té době řízení pro jeden směr. Nádraží v Krásně nad Bečvou mělo pro rožnovskou lokomotivu točnu. Po příjezdu vlaku museli strojvůdce a topič přijet s lokomotivou až na točnu a ručně lokomotivu otočit. Totéž se dělo v Rožnově pod Radhoštěm. Osobní vagony byly tehdy malé a většinou kuřácké, nekuřákům se těžko dýchalo. V letech 1961-4 bylo kouření postupně ve všech vagonech zakázáno, což kuřáci těžce snášeli a v přestávkách jízdy chodili kouřit na peron.
V roce 1968 vojáci Železničního učiliště Valašské Meziříčí zajistili přestavbu trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem. Dřevěné pražce byly nahrazeny betonovými. Položeny byly silnější kolejnice, vlaky mohly jezdit rychlostí 50 km v hodině. K technickému zdržení docházelo v Hrachovci a ve Stříteži nad Bečvou, kde vlakvedoucí běželi telefonovat do budky, že vlak je na trati. I to se časem zlepšilo.
Počáteční malé parní lokomotivy byly postupně vyměněny za větší, které měly dvoje řízení a nemusely se otáčet na točně. Konec páry na kolejích znamenal pro státní hospodářství velké úspory uhlí. Před prvou jízdou toho kterého dne museli zaměstnanci již 3 hodiny předem lokomotivu roztápět a připravovat na odjezd. Během jízdy museli topiči těžce pracovat, aby měla lokomotiva dostatek páry. Například pro jízdu vlaku s parní lokomotivou z Kojetína do Ostravy bylo spotřebováno 60 metrických centů kvalitního uhlí.
V roce 1970 přestávaly parní lokomotivy na trati z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm částečně jezdit a v roce 1973 byly zcela nahrazeny dieselelektrickými lokomotivami. V září roku 1980 přestaly jezdit parní lokomotivy v celé tehdejší ČSSR, byly nahrazeny elektrickými a dieselelektrickými.
Rožnovka v letošním roce 2025 brázdí Rožnovské údolí už 133 let. Čas tomuto vláčku za ta léta nic neubral na jeho účelnosti ani půvabu.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka