Pavla Homolková, spisovatelka, 14. 2. 1886 Kelč – 10. 7. 1972 Hutisko-Solanec.
Sestra bratří Křičků. Učitelka v Přerově a Brtně. Psala do Lidových novin, spolupracovala s rozhlasem a její brožura Horácké nářečí má národopisnou hodnotu. Za války se vrátila na Valašsko, žila u Vilmy Volkové na Hutisku a věnovala se vlastivědné práci. Napsala veršované knihy pro děti o Megeře na Poskle, zapisovala valašské písničky, působila v národopisné družině i v ochotnickém divadle, organizovala kulturní akce a napsala ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla hru Kámen z Radhoště. V roce 2026 uplynulo od jejího narození 140 let.
František Kratochvíl, publicista, nar. 18. 2. 1876 Podhradní Lhota. Studoval ve Valašském Meziříčí a ve Vídni, pracoval jako úředník dráhy. Vydával časopis Zálhotský sborník, kde vycházely nejen jeho práce, ale i stati Gogelovy. Psal i do dalších regionálních časopisů. V roce 2026 uplynulo od jeho narození 150 let.
Richard Pavlík, historik a publicista, 30. 5. 1889 Vsetín – 22. 2. 1966 Vsetín. Byl ředitelem měšťanské školy a městským archivářem ve svém rodišti. Patřil ke spoluzakladatelům Našeho Valašska, kde mj. publikoval stať Fernandova kronika vsetínského panství. S F. Duchou, J. Kolaříkem a K. Novákem připravil knihu Okres vsetínský a vydal Vsetínsko v boji za svobodu. V roce 2026 uplynulo od jeho úmrtí 60 let.
Josef Kamenec, entomolog, 23. 2. 1906 Hrachovec – 3. 10. 1985 Valašské Meziříčí – Podlesí. Žil ve Vizovicích a sbíral motýly a brouky, spolupracoval s entomologickou společností ČSAV v Praze. Sbírkami podpořil muzea, vypracoval popisy fenologie a biologie na Zlínsku, Vizovicích, Valašskomeziříčsku, v okolí Prahy i Bratislavy. Maloval také krajinky a zátiší. V roce 2026 uplynulo od jeho narození 120 let.
František Horečka, kulturní pracovník a spisovatel, 25. 3. 1894 Frenštát pod Radhoštěm – 25. 2. 1976 Nový Jičín. Působil jako učitel v Kunčicích, Tiché a ve Frenštátu pod Radhoštěm. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915), po níž následovaly povídky, pohádky a romány, románová kronika Ševci (později přepracovaná s názvem Třínožka s vavřínem), zápisky z 1. světové války Za pět minut dvanáct, divadelní hry i sbírky básní. Byl jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Koliba, autorem akvarelů a jiných výtvarných děl, napsal monografii Břetislav Bartoš, malíř národní tradice, byl iniciátorem Krajinské výstavy moravskoslezského Pobeskydí ve Frenštátě (1934), vydával kulturní měsíčník Moravský východ, spoluredigoval Naše Valašsko, sestavil sborník Kniha o památném Radhošti a vydal čtyři svazky bezručovských studií a esejů. Připravil jazykovědnou práci Nářečí na Frenštátsku a její Dodatky, literární historii obohatil o Frenštátský literární salón. Přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské práci. V roce 1994 dostal Cenu sv. Martina in memoriam. V roce 2026 uplynulo od jeho úmrtí 50 let.
Josef Stoklasa, řezbář, nar. 28. 2. 1926 Velké Karlovice. Řadu let se věnoval údržbě památek po celé republice. Začal vyrábět pávy, tetřevy, labutě a různé druhy holubiček pro Ústředí lidové umělecké výroby v Praze. Byl členem Urgatiny, s níž vystavoval. Cestoval a vystavoval i v zahraničí. V roce 2026 uplynulo od jeho narození 100 let.