Moje krédo je jedna věta: S písní a láskou žít je krásné. Bez nich jako když slunce zhasne – Pro mne něco jako konec světa…
Alena Valová se narodila ve Zlíně, ale rodina se záhy přestěhovala do otcova rodiště – Vigantic. K hudbě měla blízko od dětství, už v šesti letech se sama naučila hrát na harmoniku, od šestnácti vystupovala na estrádách. I když pracovala v Tesle a jako účetní v zemědělském družstvu, zůstala hudbě věrná. Zpívala a natáčela v ostravském rozhlase a televizi. Spolupracovala s Ostravankou, Ostravskou desítkou, Landekem, Vítkovákem a také s cimbálovými muzikami Technik a Lučina a s dalšími kapelami a folklórními soubory. Vystupovala také v zahraničí (Německo, Rakousko, SSSR, Itálie, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Dánsko, Švédsko). Pořádala koncerty s Jožkou Navrátilem a Bedřichem Čubou. Byla také členkou pěveckého souboru Polajka, Javořina, kde nejen zpívala, ale také konferovala.
Alena Valová také složila a otextovala na sto písniček (dechovky, cimbálovky, taneční). V roce 1993 vydala pod hlavičkou „Studia 3″ kazetu Jdeme k vám s písničkou, o rok později kazetu Až nad Rožnovem, v roce 1999 zhudebněné pásmo rožnovského básníka Ladislava Nezdařila Horní chlapci.
Jejím úspěšným počinem, kromě jiných, bylo CD Poezie Vánoc…, řadu let s láskou připravované, které by krásou písní a slovem mělo lidi nejen zahřát u srdíčka, ale i obohatit jejich život…,“ jak Alena Valová uvedla na přebalu CD. Byly to písničky s jejími texty, nejhezčí písničky z jejich koncertů, ale také písničky málo nebo úplně neznámé.
Alena Valová, zpěvačka, skladatelka, textařka. Už není mezi námi. Naposledy jsme se s ní rozloučili 17. února 2026.
Text a foto © Richard Sobotka