Není pravda, že by Máňa odvedle na sňatek s prachatým nebo jinak postiženým mužským zanevřela, ale je pravda, že prozatím tuto kapitolu odložila na vedlejší kolej.
„Budu vynalézat,“ oznámila místnímu tisku, tj. mně, příležitostnému dopisovateli do všech papírových i nepapírových periodik vycházejících kdekoliv na této zeměkouli. A Vášovi Niklovi, sice místnímu, ale zanícenému vynálezci všeho možného i nemožného, který už dvakrát vyhořel, z toho jednou zároveň s půlkou vesnice, to však v ničem neubralo na jeho vynálezeckém elánu.
„Poznamenej si,“ pobídla mne Máňa odvedle a diktovala seznam všeho potřebného i nepotřebného k založení Klubu vynálezců.
Záležitost se rychle rozkřikla, v naší vesnici nikdy žádná událost nezůstane dlouho pod pokličkou.
„Nějakou konkrétnější vizi nemáš?“ položil jsem Máni odvedle otázku, kam se bude naše úsilí ubírat.
„Svět pořád zápolí s nějakou krizí,“ odpověděla zasvěceně.
To je velká pravda, ale nedejbože, aby si Máňa odvedle usmyslela řešit jadernou krizi, to by bouchaly atomy i v dětských špuntovkách. Na štěstí si vybrala krizi plynovou. Dá rozum, že volila uváženě. Jen ráno vstaneme, už ohřát na plyňáku snídani, v poledne oběd, pak kafíčko. Ach kafíčko! Bez dobrého kafíčka nelze napsat ani objednávku na opravu děravých bot. Nemít plyn by bylo jako nedýchat.
„Plynu je habaděj, jenže se nesprávně využívá, proto se ho katastroficky velká část promrhá,“ načrtla Máňa odvedle generální plán.
Jako základní výrobní plynárenskou jednotku si zvolila krávu obecnou.
„Dobrá kráva mléko dává,“ připomenul jsem užitek z krávy obecné. „Jejím zplynováním spíš proděláme, než vyděláme.“
„Mysli ekonomicky,“ ťukla mne Máňa od vedle pěstí po hlavě, až mi v palici konečně zajiskřilo.
Tak se jedna z krav v naší vesnici, ještě se nevědělo která, stane nositelkou dvojnásobného pokroku, neboť kromě mléka bude produkovat i plyn metan, který jí neřízeným prděním prozatím marnotratně uniká do atmosféry.
Nějaký čas jsme se dohadovali, zda pro krávu, produkující plyn metan, raději zřídit prdikoutek, nebo rovnou prdibudku. Pochopitelně také gumové zvony, které se jako lapače plynu kravičce bezbolestně přitisknou na zadní část kravského těla, odkud prozatím plyn uniká ledabyle a zcela volně do atmosféry. A než dojde k velkovýrobě, bude se prozním plyn metan jímat do standardizovaných 25 litrů obsahových mlékárenských konví.
Fajn!
Všecko klapalo jako na drátku. Za účasti televizních kamer došlo na slavnostní přestřižení pásky.
Hned po starostovi měla dostat slovo šéfka celého podniku, Máňa odvedle.
Líp by všecko už snad ani nešlo zorganizovat. Kravský plyn metan, pojmenovaný jako krávoplyn, by mohl být od toho okamžiku používán do zapalovačů na cigarety, k pohánění plynoautomobilů, plynoletadel a dalších hejblat a monster a kdo ví čeho všeho…
Je třeba zmínit onu podmínku: … by mohl být…
Totiž náš spoluvynálezce Váša Nikl, vášnivý kuřák, který se na Slapské přehradě potápěl se zapálenou cigaretou v puse a na Jadranu ve Splitu šel až do hloubky padesáti metrů, ale tehdy kouřil kubánské havano, stočené na odhaleném bříšku nevinné a stále ještě poctivé kubánské dívky… ten pitomý superblb a vášnivý kuřák neodolal zapálit si obyčejnou cigaretu v okamžiku první kravským metanem, zvaným krávoplyn, naprděné mlékařské konve…
Darmo detailně popisovat důsledky toho činu. Exploze roznesla pokusnou krávu a její kamarádky po okolních pastvinách. Všecko pokusnické vybavení sakumprásk shořelo. Utíkali jsme přes pole v potrhaných svátečních oděvech, jak nás spoluobčané hnali přes strniště…
Trochu zadýchaní jsme zůstali sedět na jedné mezi.
Slunce pomalu klouzalo za obzor po červených obláčcích jako po peřinkách. A bylo nám smutno. Ale jen do chvíle, než Máňa odvedle prohlásila: „Než krávoplyn, to se raději budu vdávat.“
Na proutek lískového keře usedl ptáček a začal trylkovat, to bylo jiné posloucháníčko….
Text a ilustrace © Richard Sobotka