Drobné památky často unikají naší pozornosti. Nejsou příliš výrazné a nacházejí se na místě, kam oči jen zřídkakdy zabloudí.
Na Masarykově náměstí dodává štuková ornamentální výzdoba domu čp. 180 na půvabu a spolu se zdobnými prvky vlysu pod střechou také na křehkosti. Kompaktní plocha působí dojmem vznosného stylu lázeňského domu.
Pozoruhodnou štukovou výzdobu má budova Městského úřadu. Zejména zdobné prvky kolem oken a dveří v ploše fasády. Spolu s letní květinovou výzdobou patří k nejúpravnějším budovám na náměstí.
Chloubou Palackého ulice je dům č. 202 s pamětní deskou: „V roku 1873 bydlel zde u přítele Michala Jurajdy, zemského poslance a deklaranta, dr. František Palacký.“ Štuková výzdoba kolem oken, dveří a po celé ploše fasády dodává domu na vzdušnosti a křehkosti.
Společenský dům z roku 1875 má poblíž vstupních dveří pamětní desku, která připomíná vznik klimatických lázní r. 1796, jejich největší rozkvět na přelomu 19. a 20. stol. a posléze i jejich zánik r. 1950. Budova v té době reprezentovala lázeňské město.
Pěkné pohlédnutí je na Základní uměleckou školu, stavebně dokončenou r. 1919. Budova ozdobená sgrafitem v podobě státního a městského symbolu, také obrazy se vzdělávací tématikou svědčí o tom, jakou váhu přikládali naši dědové a pradědové vzdělání dětí.
Kompletně rekonstruovaná Městská knihovna má dlouhou historií. Zdobí ji plastika ak. sochaře Mario Kotrby, která propojuje čas minulý s dobou současnou a dodává této kulturní a vzdělávací instituci na vznosnosti a vzletnosti.
Rozměrné sgrafito na fasádě dvou obytných domu v Pionýrské ulici je dílem ak. malíře Jana Kobzáně z roku 1955. Znázorňuje výjevy z každodenního života na Valašsku. Sgrafita jsou součástí Kobzáňovy výzdoby prvního rožnovského sídliště Záhumení.
V Pivovarské ulici existuje torzo prastaré valašské dřevěnice národopisce Miloše Kulišťáka (1896-1970), charakteristické velkou hvězdou uprostřed štítu s paprskovitou výzdobou. Za příznivého počasí je odtamtud pěkný výhled na Radhošť.
Ulice 1. máj lemuje někdejší areál továrny na elektronické součástky Tesla Rožnov. Na severní stěně bývalé vrátnice je rozměrné sgrafito z roku 1970 ak. malíře Františka Podešvy, znázorňující vynálezce z oblasti elektrotechniky A. S. Popova, J. Murgaše, N. Teslu a českého přírodovědce P. Diviše. Sgrafito se stalo symbolem továrny, která v Rožnově působila od r. 1949 až do r. 1990.
Uvedené památky nejsou jediné a je na návštěvníkovi, zda si jich při procházce městem povšimne.
V polovině 20. století vytvořil Jan Kobzáň při stavbě prvního rožnovského sídliště Záhumení na budovách galerii sgrafit.
Text a foto © Richard Sobotka