Valašské muzeum pečuje o „Knihu paměti kraje“. Jsou v ní zaznamenány osobnosti, které se zasloužily o rozvoj a propagaci Valašska. Uveďme alespoň některé z těch, kdo měly bezprostřední vztah k městu Rožnovu.
Akademický malíř Jaroslav Frydrych (1928-1982). Ve svých obrazech zaznamenal všední život horalů. U portrétů jsou ve tvářích horalů výrazné rysy lidí, kteří přes strázně života svůj hornatý kraj neopustili. Při ukládání ostatků na Valašský Slavín jej na poslední cestě doprovodilo nokturno květnového podvečera.
Bohumír Jaroněk (1866–1933), vedoucí osobnost muzejní činnosti v Rožnově p. R. a zakladatel Valašského muzea v přírodě. Jako malíř zobrazoval Valašsko barevnými dřevoryty.
Dušan Jurkovič (1868–1947), slovenský architekt zhmotnil svou vizi o Valašsku stavbou útulen na Pustevnách, které jsou nejznámější památkou jeho působení na Moravě.
Josef Maléř (1928-2007), inicioval vznik programu Valašsého muzea „Národopisné léto“, kde hostovaly četné národopisné soubory. Je také autorem básnické sbírky „Túfarový hrneček“ ve které vyznal svůj vztah k rodnému kraji.
Akademický malíř František Podešva (1893–1979), podstatnou část svého tvůrčího života prožil na Soláni, kde čerpal náměty pro své obrazy. Místem jeho posledního odpočinku je Valašský Slavín.
Michal Jurajda (1812–1874), první starosta Rožnova pod Radhoštěm, poslanec Moravského zemského sněmu. V červenci 1873 hostil ve svém domě Františka Palackého na jeho cestě po rodném Valašsku. Byl také jedním z iniciátorů převezení základního kamene z Radhoště ke stavbě Národního divadla v Praze.
Spisovatel a učitel Čeněk Kramoliš (1862–1949), rožnovský rodák, „Moravský Jirásek“, psal o svém městě a Valašsku. Život Rožnovanů ve druhé polovině 19. století věrně vylíčil v knize „Moravská babička“.
Rožnovský kronikář Josef Tvarůžek (1878–1959). Byl spoluzakladatelem Muzejního spolku. Podílel se na přípravě Krajinské výstavy v roce 1932. Posbíral na 120 písní z Rožnovska. Jeho zásluhou se uchovaly místní vánoční koledy.
Zemědělský odborník a pedagog Emanuel Vencl (1874–1939). Za jeho působení se stal Rožnov střediskem zemědělského pokroku na Valašsku a severovýchodní Moravě. Stal se nedílnou součástí mnoha zemědělských spolků a svazů. Za zásluhy o moravské zemědělství mu udělil Moravský zemědělský výbor roku 1921 titul zemědělského rady. Město Rožnov jej za zásluhy o zvelebení města jmenovalo čestným občanem. Jeho ostatky odpočívají na Valašském Slavíně.
Kniha paměti kraje uchovává záznamy o významných osobnostech Valašska.