Dne 26. května 2026 uplyne 150 let od úmrtí Františka Palackého, českého historika, politika, filozofa a estetika, řečeného Otec národa. František Palacký se narodil 14. 6. 1798 v Hodslavicích a zemřel 26. 5. 1876 v Praze.
Roku 1868 převzal v Praze od delegace Rožnovanů základní kámen z Radhoště pro Národní divadlo. A roku 1873 navštívil Rožnov pod Radhoštěm.
František Palacký se narodil v protestantské rodině venkovského písmáka a obchodníka Jiřího Palackého, který učil v evangelické škole umístěné v jeho domě. Od svých pěti let přebíral František od svého otce hodnoty, kterým se nezcizil za celý svůj život. Navštěvoval školu v Kunvaldu (dnešní Kunín), latinskou evangelickou školu v Trenčíně, jako čtrnáctiletý přešel na evangelicko-luteránské lyceum do Prešpurku (dnes Bratislavy). Díky skvělé paměti a nadání zvládl šestnáct cizích jazyků. Od roku 1823 se pod vedením Josefa Dobrovského a Josefa Jungmanna připravoval na kariéru historika. Během pouhého roku pak sepsal rodokmen šlechtického rodu Šternberků tak skvěle, že byl Zemským sněmem požádán, aby sepsal dějiny českého národa. V následujících padesáti letech tak vznikly monumentální pětidílné Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě; dílo se stalo milníkem české historiografie. V roce 1830 byl František Palacký jmenován řádným členem Královské společnosti nauk a o rok později byl ustanoven ve funkci stavovského historiografa. Napsal také další historická díla, všechna měla za cíl pozvednout národní sebevědomí Čechů.
Jako významný politik prosazoval federální uspořádání Rakouska a rovnoprávné postavení slovanských národů. V oblasti kulturního života založil v roce 1831 Matici českou, působil jako jednatel v Národním muzeu a zasloužil se o přestěhování sbírek do centra Prahy. Patřil k prvním zastáncům českého divadla a v roce 1868 byl vyzván, aby poklepal na základní kámen Národního divadla – od té doby byl zván Otcem národa.
Naposledy navštívil František Palacký rodné Hodslavice 21. července 1873 během triumfální cesty po Moravě. Loučil se s rodnými Hodslavicemi s díky za vše, co přijal od svých rodičů.
Rožnov navštívil František Palacký v úterý 22. července 1873 o 5. hodině odpoledne. Přijal pohostinství u bývalého poslance Michala Jurajdy (dnes je na tomto domě v Palackého ulici pamětní deska.).
O 6. hodině večer pobyl v obecním sadě (Hájnici), potom v kavárně Elzerově, kde hrála lázeňská kapela, zpívaly školní dítky, vedené učitelem V. Klímou. V 9. hodin večer uspořádal před domem Jurajdovým pěvecký spolek „Tetřev“ lampiónový průvod a serenádu.
Ve středu 23. července 1873 prohlédl si František Palacký továrnu Čeňka Janíka (dnes Sušák), školní budovu a Občanskou knihovnu, kde se zapsal do pamětní knihy. Knihovně věnoval své spisy a knihovna byla na jeho počest pojmenována jako „Palackého knihovna“.
Ve čtvrtek 24. července po 10. hodině před polednem Palacký vyjel v průvodu dvanácti kočárů do Frenštátu, kdež uvítán byl střelbou, hudbou banderiemi a deputacemi. Podán mu také myrtový věnec. Naproti vyjelo mu z Frenštátu 6 kočárů a čtyři Sokoli na koních.
Ještě toho dne se František Palacký vrátil z Frenštátu do Rožnova.
V pátek 25. července 1873 o 6. hodině ráno ho čelní rožnovští měšťané a zástupci všech místních spolků doprovodili do Valašského Meziříčí.
Už za svého života byl František Palacký jmenován čestným občanem mnoha měst a obcí. V Rožnově pod Radhoštěm byl Františku Palackému odhalen pomník 7. září 1879. V Hodslavicích byla bronzová socha Františka Palackého odhalena v září 1968 při příležitosti 170. výročí jeho narození.
Text a foto © Richard Sobotka