Školní ulice. Ani na školy se v Rožnově nezapomnělo. Školní ulice se demonstrativně táhne kolem bývalé průmyslové školy a učňovského střediska, nad někdejším areálem národního podniku Tesla Rožnov, přesněji nad výrobní halou barevných obrazovek, která už je rovněž mimo provoz a která je vybudována na ploše někdejšího fotbalového hřiště. Těch škol je v Rožnově povícero, počínaje těmi nejmenšími mateřskými až po školy střední. V minulosti byl Rožnov městem nejen národnostně uvědomělým, ale také vzdělaným, a tento trend pokračuje až do dnešních dnů.
Hasičská ulice. Kupodivu se nenachází v blízkosti budovy Hasičského záchranného sboru v Rožnově pod Radhoštěm, ale v nejzápadnější části současného průmyslového areálu (někdejší národního podniku Tesla Rožnov). Není na tom nic zvláštního, protože tak velký průmyslový podnik měl svou hasičskou zbrojnici a své hasiče (tehdy se jim říkalo požárníci), kteří nepřetržitě bděli nad požární bezpečností průmyslových objektů a v případě nutnosti vypomáhali se zásahy i ve městě. Pojmenování ulice jim po právu náleží.
Svazarmovská ulice. Napojuje se na ulici 1. máje a končí daleko v polích a lesích Koryčanských Pasek, kde pokračuje jako ulice Láz. Svazarm byl za minulého politického uspořádání název pro Svaz pro spolupráci s armádou. Ten organizoval branné sporty a vychovával občany k obraně vlasti. Pod jeho hlavičkou bylo možné v minulosti organizovaně provádět různé sporty, například motoristické, střelecké a podobně. V roce 1990 Svazarm jako určitý symbol minulého režimu zanikl, přesto na tuto organizaci zůstala v Rožnově trvalá památka v podobě předlouhé ulice.
Žerotínova ulice. Je vystrčena až po samotný okraj katastru v severní části města Rožnova, odbočuje na Horních Pasekách doprava mezi pole a louky.
Žerotínové byl moravský šlechtický rod, známý od 14. století. V 15. století pronikli Žerotínové do panského stavu, dosáhli majetku i politického vlivu. Rožnov byl majetkem pánů ze Žerotína v letech 1549-1694. Karel ze Žerotína starší (1564-1636), moravský šlechtic, byl člen jednoty bratrské a představitel moravských nekatolických stavů. V letech 1608-15 byl moravským hejtmanem. V letech 1618-20 se nepřipojil ke stavovskému povstání a zůstal věrný císaři. Po porážce povstání poskytoval na svých panstvích útočiště bratrským kněžím. Rod Žerotínů vymřel v 1. polovině 20. století.
Moravská ulice. Má své místo na Koryčanských Pasekách. Upomíná na skutečnost, že Morava je historické území ve východní části České republiky.
Už v 6. století byla Morava osídlena Slovany, v 1. polovině 9. století sjednocena Mojmírem I., zakladatelem Velkomoravské říše; po jejím vyvrácení Maďary v roce 907 byla Morava ovládnuta Přemyslovci. Po vzniku ČSR měla Morava postavení země, od roku 1928 jako země Moravskoslezská. Zavedením krajského zřízení v roce 1949 zanikla Morava jako země. Správní reforma v roce 1960 narušila historické zemské hranice Čech a Moravy. V roce 1968 a znovu v roce 1989 se část moravské veřejnosti snažila získat pro Moravu zpět statut země, resp. Spolkového státu.
Radhošťská ulice. Nachází se v severovýchodní části městského katastru. Začíná u Autocampingu Rožnov a je nástupní cestou pro výstup na chatu mír, Černou horu a posléze až na památný Radhošť. Ještě před sto lety vystupovali po ní do hor, na doporučení lázeňských lékařů, lázeňští hosté, aby posílili svalstvo, nadýchali se zdravého povětří a utužili si zdraví. V současné době je díky dopravním prostředkům zdolání Radhošťského masívu mnohem snazší, přesto se i dnes najdou turisté, kteří starodávnou „turistkou“, jak se zmíněná turistická cesta nazývá, využívají k výstupu do hor, nebo při návratu z nich.
Vložil –sb-