František Bartoš a Valašsko

Pedagog, jazykovědec, folklorista a etnograf František Bartoš se narodil 16. 3. 1837 v Mladcové u Zlína, zemřel 12. 6. 1926, pochován je na mladcovském hřbitově.

Studoval na gymnáziu v Olomouci a na univerzitě ve Vídni kde také působil jako učitel. Učil také ve Strážnici, Olomouci, Těšíně a  v Brně.

Často se vracel do svého rodného kraje a po odchodu do penze v roce 1898 se zde usadil natrvalo.

Byl vynikající pedagog, etnograf, folklorista a dialektolog. Vynakládal značné reformační úsilí v oblasti metodiky vyučování českého jazyka, vydal řadu příruček. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny a mimo jiné několik let redigoval Časopis Matice Moravské. S Leošem Janáčkem vydal Národní písně moravské. Moravská nářečí popsal v Dialektologii moravské. Ve svých národopisných monografiích podal souhrnný pohled na způsob života a kulturu venkovského lidu na Zlínsku, Valašsku, Moravských Kopanicích a Podluží.

Souhrnným etnografickým dílem je spis Lid a národ, který roku 1883 vydal ve Velkém Meziříčí knihkupec a nakladatel J. F. Šašek.

Knížka v prvé části popisuje bývalé panství Zlínské (Děti, svatba, rok církevní, prostonárodní kalendář, pověry, zvyky a obyčeje), ve druhé části je tematicky zaměřena na Moravské Valašsko (kraj i lid) .

Je zde zmínka o prostém životě Valachů, ale také o svátcích, o náboženství, řemeslech, černokněžnících, pověry, řemesla, strava, škola i valašské Vánoce a také o všeličems jiném, co naplňovalo život lidí na hornatém Valašsku.

Kromě jiného je uvedena také kapitola o černokněžnictví, i o tom, odkud se černokněžníci  berou – jak o tom poučila Františka Bartoše babka karlovská.

Ze dvanácti, co choďá do školy a idú na panáčky, eden jedenáct sa jich vydaří, každý dvanáctý zběhne jak Idáš a je potem černokněžníkem. Chodí všecek v černě jak jiný panáček a nejí lež od černé krávy mléko a od černé kury vajca, které si sám uvaří. To člověk mu dá zadarmo, Bůh zaplať věc váží než peníze. U nás v Karlovicách je taký obyčaj, dyž příjde pocestný člověk, dá sa mu všecko zadarmo. Černoknběžníci sú dobří ludé, jak svatí.

Je to půvabná četba o zvycích a obyčejích, o tom jak se na Valašsku žilo. Dílo Františka Bartoše je ohlédnutím do časů, které už dávno minuly.

V čarovném měsíci červnu roku 2026 uplynulo 120 let od úmrtí Františka Bartoše.

Vložil –sb-

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *