Zvonice a zvoničky na Valašsku – souputníci lidských osudů – kapitola 3
Zvonice Velké Karlovice – Jezerné se nachází cestou z Velkých Karlovic směrem na Soláň. Po pravé straně je ve svahu kaplička se zvoničkou. Kaplička je zasvěcena Nejsvětější Trojici a chráněna je jako památka.
Zvonice v Oznici u Valašského Meziříčí. První písemné zprávy o Oznici pocházejí z roku 1376. Obydlená byla Oznice ještě roku 1463, pak od roku 1503 do poloviny 17. století je uváděna jako ves pustá. Jako obydlená je opět uváděna roku 1667. V současnosti zde žije 358 obyvatel.
K pamětihodnostem v obci patří dřevěná zvonice se dvěma zvony, z nichž jeden pochází z roku 1737. Také kamenný kříž, boží muka se soškou P. Marie, pomník císaře Františka Josefa I., pomník T. G. Masaryka a pomník partyzánů.
K zvonici uvedl nejstarší občan Oznice pan Dobeš Stanislav (85 let) z čp. 71: „Zvonice byla roku 1928 přemístěna od čísla popisného 15, které vyhořelo, k číslu popisnému 33. Obnovena byla roku 1996 v tom samém stylu, jako byla původní, jen je postavena na betonovém základu.
Jsou tam dva zvony. Jeden za války sebrali Němci. Po válce místní lidé hned koupili ten druhý menší. A místní zvoník ve sběrně zvonů zrekvírovaný zvon našel. Tak ho přivezl zpátky. A jsou od té doby zvony dva. Dříve se zvonívalo poledne. Teď už nikdo nezvoní, nemá kdo. Až soused se naučil zvonit a když někdo umře, tak jde zvonit. Ale poledne, jak se dřív zvonívalo, už ne.“
Oznická zvonice stojí na návrší s pěknými výhledy na okolní hory.
Zvonice u Trčků pod Soláněm. Zvonička pochází z let 1945-1946. Postavil ji Julin (Julius) Trčka vlastním nákladem na svém pozemku za vydatné pomoci sousedů. Zvon je dar od přítele z Ostravy za výpomoc při opravě chalupy.
Pan Julin Trčka pravidelně zvoníval poledne, před nedělí a svátkem, také klekání. Zvon sloužil i jako umíráček při úmrtí některého ze sousedů.
Je to jediná zvonička v obci. Je celá dřevěná, má jednoduchou stavbu, je v ní zavěšen zvon. Umístěna je na pěkném a zdaleka viditelném místě. Hlas zvonu je dobře slyšitelný v širokém okolí.
Zvonice Kyčery – Valašská Bystřice. Zvonice je postavena na hřebenu Kyčer, dostupných po modře značené turistické cestě od Hážovských dílů ve Vsetínských vrších. Ze stálých obyvatel osady v nadmořské výšce 500-600 m nad mořem už nikdo nebydlí, osadu ovládli chalupáři. K historii zvoničky uvedl pan Jiří Sattek z Ostravy, který čas invalidního důchodu většinou tráví právě v chalupě na Kyčerách.
„Zvonička vznikla na popud pana doktora Trenze, který má kousek níž chalupu, je to lékař, plícař, soukromník z Valašského Meziříčí. Tak jsme se všichni, co tady máme chalupy, dohodli, složili jsme se a postavili jsme zvonici. Uvnitř je zakládací listina. MUDr. Zdeněk Trenz vyřídil papírování na úřadě, pomoc slíbili z místních lesů. Hlavní stavitel byl pan Kopčan, také z Valašské Bystřice, ale pracovník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, k němu jsme veškerý materiál nanosili a navozili, tam u sebe zvonici složil, pak se vše rozložilo a postavili jsme zvonici tady.“
Dveře zvonice jsou uzamčeny masivním zámkem. Uvnitř je ve středu sloup, který se zvedá nad střechu, je na něm zavěšen zvonek, pořídil ho MUDr. Zdeněk Trenz. Bedno stříšky nad zvonkem má nápis: „Vítajte na Kyčerách 1997 L. P.„. Na sloupu je uvnitř pamětní tabule. Na palandě jsou v zásobě rezervní šindele na střechu. Dále je uvnitř stolek, na stěně mapa sousedů, kteří se o zvoničku zasloužili.
„Zvoníme my, buď já, nebo manželka, vždycky poledne. A když je tady pan Žalman, to je chalupář, už má 82 let, on si rád zazvoní, takže zvoní i večer.
Tady na té mapě jsou chalupáři, kteří na Kyčerách bydlí a přispěli na stavbu zvoničky. Stojí tam napsáno: „První zvonění 30. 5. 1998„.
Dokonce i svatba u zvonice byla. Právě MUDr. Zdeněk Trenz ženil syna, vše domluvil na obecním úřadě a svatba se uskutečnila u zvonice na Kyčerách.
Proč ne? Zvonice je pěkná a hlas má zvonek lahodný.
Zvonice Hážovice na Lipové. Hážovice byla původně samostatná obec, dnes místní část Rožnova pod Radhoštěm. Nedaleko bývalé restaurace Na Lipové je v pěkném zátiší za říčkou Hážovkou litinový kříž na kamenném podstavci s datací vytesanou do kamenného podstavce: „Postaven 1864. Obnoven 1945.“ V blízkosti kříže jsou vzrostlé lípy. Právě tam se nachází také zvonička se zavěšeným zvonem.
Zvonice a kříž Staré Zubří. Prastará osada Staré Zubří je uváděna již roku 1272 a patří k nejstarším osadám v Rožnovské brázdě. V současnosti je místní částí města Zubří. V ulici pojmenované „U zvonice“ stojí velký dřevěný kříž. Po jedné straně kříže je mohutná lípa a v její blízkosti je postavena dřevěná zvonička. Ve zvoničce je zvon, řetízek od něho vede do místnosti pod zvoničkou. Letopočet na kříži ani na zvoničce není uveden. K objektům uvedl starozuberský starousedlík pan Josef Cibulec: „Kříž i zvonička byly postaveny za první republiky. Nevím, jestli ten kříž tady už tou dobou byl nebo ne, ale zvonice původně stála asi 200 metrů směrem k severu. Zvonilo se na ni, když někdo umřel. Pak tu zvoničku přestěhovali sem kousek níž. To jsem byl klučisko, mohl jsem mít tak 8 – 10 roků. Tady se říká Na potoku, protéká tady Starozuberský potok. Když byla zvonička uhnitá, tak jsem ji jako tesař opravoval, ale to už je hodně roků.“
Kříž i zvonička jsou pěkné a v dobrém stavu, jejich okolí je udržované.
Text a foto © Richard Sobotka