Frenštátský spisovatel František Horečka se v Moravskoslezském kalendáři z roku 2004 o Čertovu mlýnu zmiňuje s respektem: „Je to opravdu nejdivočejší hora v radhošťském pásmu; strmá, nesnadno přístupná od hlavní hřebenné túry, opuštěná a bez salaše i bez útulny. Mimo sezónu tu živáčka nepotkáte.“
Název Čertův mlýn si tento kopec vysloužil nejen svou opuštěností a výškou, ale i zvláštními přírodními útvary.
„Je jen řídce porostlý zakrslými jehličnany a z jeho lysiny pronikají jako lebeční kosti godulské vrstvy,“ zaznamenal František Horečka.
Kdo na vrcholu nastavěl na sebe mohutné balvany? Na takovou stavbu by lidské ruce byly slabé. K tomu bylo jistě zapotřebí nadzemské síly, paží, snad samotných čertů.
Prastará pověst vypráví, že kdysi protékala horami bystřina a právě v tom místě si čert umínil postavit mlýn. Však podnes jsou na některých balvanech otisky drápů a řetězů. A díru do pekel měli čerti nedaleko pastevecké salaše na Pustevnách, z ní se rojili čerti o svatojánské noci a prováděli své rejdy a kejkle na nedaleké Tanečnici.
Nejhůř na horách bylo, když se čerti ženili, tu dělali polomy a lámali vršky stromů.
K tomu František Horečka uvádí: „V chalupě pod Stolovou horou bývala vdova s dcerou. Že byla moc hranatá a hubatá, muži se jí zdaleka vyhýbali. Jednou rouhavě pronesla: Kdyby sám čert přišel, tak si ho vezmu! Ten přišel hned druhého dne a měl podobu švarného mládence v zelených šatech, měl jiskrné oči a šibalsky nakroucené kníry. Vdova mu bohatě prostřela stůl. A švihák čert hned, aby mu dala dceru za ženu.
Jenže podle kopyta na noze vdova poznala, že nápadníkem její dcery je čert a řekla mu, že když na nejvyšším kopci postaví mlýn, než ráno kohout zakokrhá, může být veselka.“
Švihák čert se radoval, a že hned následujícího dne si pro dceru přijde. Jenže chytrá vdova přikryla kohouta na noc neckami, a že ho vypustí už o půlnoci.
Čert nelenil a široko daleko zakroutil všem kohoutům krkem. Hned se pak pustil do díla. Vyhloubil koryto a začal snášet kameny ze všech okolních hor. Když nesl poslední a nejtěžší, vypustila vdova kohouta z pod necek a ten bez meškání zakokrhal.
A František Horečka příběh uzavírá: „Čert zaklel, neboť v tom okamžiku se strhl povichr a mlýn se propadl i s čertem do země. Tak byla dcera zachráněna. A hoře dali název Čertův mlýn.“
Turisticky: Čertův mlýn, druhá nejvyšší hora radhošťských hor, je jeden z význačných vrcholů Beskyd. Čertův mlýn (1205,8 m n. m.) se nachází cca 3 km východně od Pusteven (1018,0 m n. m.), s převýšením 187,8 m. V okolí Čertova mlýna působili za druhé světové války partyzáni. Na vrcholu je kamenný stůl a asi 50 m dlouhý kamenný žleb, o kterém pověst vypráví, že čert si tu vystavěl mlýn.
Text a foto © Richard Sobotka