První písemná zmínka o městě Rožnově pochází z roku 1267. Obyvatelé tehdy „Dřevěného městečka“ nacházeli obživu při polním hospodářství a provozování drobných řemesel.
Příznivé klima halných karpatských větrů přivádělo do Rožnova letní hosty, odpočinout si a utužit zdraví. Prvé neduživce sem poslal roku 1796 c. k. rada a krajský fyzik dr. František Kročák. Každým dalším rokem počet lázeňských hostů narůstal. To byl počátek klimatických lázní, přirovnávaných k italskému Meranu a švýcarském Davosu. Klimatické lázně zanikly v roce 1950, kdy do Rožnova pronikl moderní průmysl.
Půvab dřevěného Rožnova okouzlil místní lidovou architekturou sourozence Julii, Aloise a Bohumíra Jaroňkovy. Z měšťanských dřevěných domů na rožnovském rynku založili roku 1925 Valašské muzeum v přírodě. To se rozrostlo v duchu jejich odkazu do areálů Dřevěného městečka, Mlýnské doliny a Valašské dědiny. Půvabem někdejšího „dřevěného světa“ muzeum stále okouzluje početné návštěvníky.
Průmysl pronikal do Rožnova nesmělými pokusy už v polovině 16. století, kdy Jaroslav ze Šellenberka začal na úpatí Hradiska dobývat stříbrnou a železnou rudu.
Roku 1664 přeměnil majitel Rožnovského panství Bernard Ferdinand ze Žerotína dolní panský mlýn na papírnu, ta zanikla po 346 letech na podzim roku 2010.
V letech 1923–1949 působila v Rožnově Kantorkova koželužna.
V závěru 18. a v průběhu 19. století se na Rožnovsku rozvíjel pletařský průmysl. Zpočátku podomácky na ručních tkalcovských stavech, pak na mechanických strojích. Od roku 1889 průmyslově, když vídeňský podnikatel Leo Brill založil v Rožnově továrnu na pletené zboží. Po roce 1945 byla továrna jako státní majetek spojena s Elite Varnsdorf na výrobu jemných punčoch. Po spojení pletařských podniků vznikl n. p. Moravskoslezské pletárny Rožnov (MOP), výroba punčochových kalhot, pleteného kojeneckého a ortopedického zboží. Od roku 1976 byl podnik přejmenován na n. p. LOANA. V současnosti je podnik v soukromých rukou.
V roce 1949 byl pro podnik ELITE Varnsdorf budován poblíž vlakového nádraží průmyslový objekt. K jeho vybavení moderními pletacími stroji však už nedošlo. Roku 1948 byla stavba rozhodnutím vlády předána nově zřízenému podniku n. p. TESLA Rožnov.
Národní podnik TESLA byl ustaven 10. srpna 1946 v továrně Mikrofona ve Strašnicích v Praze. Roku 1948 byl zřízen národní podnik TESLA Praha a ustaven národní podnik TESLA Rožnov.
Prvým výrobkem národního podniku TESLA Rožnov byla roku 1949 vysokotlaká rtuťová výbojka pro horské slunce. Sortiment výrobků postupně přešel od elektronek k polovodičům – diodám, tranzistorům a integrovaným obvodům. Byla zavedena výroba monoskopů, radarových obrazovek, černobílých a také barevných televizních obrazovek.
Dynamický rozvoj výroby TESLY Rožnov ve skladbě, sortimentu, konečně i podpůrnými výrobními obory, znamenal prudký nárůst zaměstnanců, kterých po roce 1970 bylo jen v základním závodě v Rožnově na 8000. To si následně vynutilo rozsáhlou bytovou výstavbu nových sídlišť. Počet obyvatel Rožnova, ustálený od 18. století na počtu kolem tří tisíc, se v letech 1950 – 1980 zvýšil na více jak 18 000.
TESLA Rožnov, kromě nástupu moderního elektrotechnického průmyslu, znamenala pro většinu obyvatel Rožnova zásadní zlom v oblasti sociální i kulturní. V neposlední řadě také v oblasti vzdělávání, založením učňovského školství se specializací na vakuovou techniku. Zejména pak výstavbou Střední průmyslové školy vakuové elektrotechniky, která saturovala požadavky n. p. TESLA na střední technické kádry.
TESLA Rožnov měla vlastní oddělení výzkumu a vývoje, kde zaměstnávala značný počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků.
V 80. letech 20. století byl Rožnov pod Radhoštěm, díky n. p. TESLA, městem s nejvyšší koncentrací středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Publikace
Pozvánka k výstavě
V roce 1984 zaškolovali japonští technici zaměstnance Tesly Rožnov ve výrobě barevných obrazovek. Jedním z nich byl Tsuguo Kitahara kterému zůstal na Rožnov pod Radhoštěm nezapomenutelný dojem.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka