Důlní úrazy – smrtící profese, či povolání hrdinné a čestné?
Podívejme se na věc z jiné strany, třeba očima zdravotní pojišťovny. A hle! Už dávné statistiky revírní bratrské pokladny důlní úrazovost a s ní spojené sledování absence ukazují docela jasně: úrazů přibývá podle roční doby, počasí, délky slunečního svitu a také podle dnů spojených se dny pracovního volna, t.j. s pátky, pondělky a svátky, takže ve slovenštině vzniklo trefné rčení „slnečná choroba„.
To by svědčilo o tom, že havíř je též jenom člověk, nejen mračný ostravský Bůh války, jak tvrdil dávný slogan: „Z dálky je to bůh války – z blízka je to Miska !“ o slavném historickém úderníkovi dolu Urx, pozdějším generálním řediteli OKR.
Je ovšem pravdou, že i nejčestnější závodní lékař, vyznavač Hippokratovy přísahy by zřejmě zůstal v rozpacích, když by si na úrazovém záznamu přečetl, že … „při chůzi důlním dílem vyskočila z boční chodby krysa a kousla postiženého do předloktí.“ Nikde ani slovo o nedovoleném spaní v dole zamořeném poťouchlými hlodavci! A mírný úžas závodního lékaře by zřejmě vyvolal také úrazový záznam „známé firmy“, brigádníka pověřeného čištěním dopravních pásů, o němž se zjistilo, že svou zlomyslně přidrátovanou lopatu k oblouku TH železné výztuže objevil až čtvrtý pracovní den! Tento postižený si popálil ruce louhem, když čistil mísu splachovače WC na brigádnickém domově, vlastnoručně zakoupeným sodným louhem (Na OH) !
Čtenáři těchto řádků nemysli si, že slovo brigádník znamená totéž co příživník zdravotní pojišťovny! Naopak stalo se, že starší havíř – brigádník již před nástupem na důl s amputovanými dvěma prsty na pravé ruce a s čerstvým a ještě krvácejícím škrábnutím na pahýlu prstů reagoval při nástupu do klece na překvapení narážeče: „Člověče, ty nemáš prsty!“ odpovědí: „Ukaž! Ani jsem si nevšiml.“
Zdá se, že i takoví se v povolání, hrdinném a čestném, dají v OKR ještě vyštrachat.
Text © Vladimír Sobotka