Také u nás padá sníh a je ho asi tolik jako u vás v Beskydech. Stromy v parčících naproti našeho domu jsou jako vystřižené z pohádky. Jenže, i když to vypadá překrásně, tak v lesích bude tento těžký sníh lámat stromy. Teplota se motá mírně nad nulou. Koukám z okna na brigádu městských pracovníků, kteří za pomoci malého traktůrku čistí chodníky a přechody u naší velké křižovatky pěti silnic.
Děkuji za obrázek! Máte v Beskydech kouzelná zákoutí. U mne ten obrázek prastaré dřevěné chalupy navozuje vzpomínky na chaloupku sestry mého dědečka, které jsem říkal babičko. Měla svoji chaloupku vysoko na úbočí Javorníků, nad obcí Poteč! V zimě jsme se tam s dědou mohli dostat jen na saních tažených koníkem! Jenže tenkrát bývalo sněhu víc než metr a nad tou strmou úvozovou cestou, kudy jezdili jen dřevaři, se z jedné strany skláněly jako obrovské duchny vysoké návěje sněhu! Ve vysokém lese vládlo hluboké ticho, které bylo rušené jen cinkotem rolniček na našich saních a občasným prděním koníka. Byl jsem zachumlán v ovčím kožichu a jako houba jsem vstřebával tu nádheru zimní krajiny!
Čas, který jsem v dětství prodlel u dědy v Poteči, byl kouzelný. Je tedy možné, že právě tyto a podobné zážitky u mne probudily onu část romantiky, která mne provází životem!
Snad se, příteli, nezlobíte, že se s Vámi dělím o svoji nostalgii a beru Vám tak čas!
Hezký den Vám přeji!
Hanis Masar