Oblíbeným a snadno dosažitelným místem půl až jednodenního výletu je Hranická propast. Oficiálně je sice připisována Hranicím na Moravě, ale vystoupit z vlaku musíme na železniční zastávce Teplice nad Bečvou, tamtéž lze také zaparkovat osobní automobil. Od propasti nás dělí půl kilometru příjemné cesty lesnatým terénem s převýšením pouhých 45 m až do nadmořské výšky 307,8 m n. m.
Jícen propasti je skutečně impozantní. Stěny rozervaných skalisek suché části propasti, porostlé sporou zelení, kde ve skalních průrvách s oblibou hnízdí kavky, poštolky a krkavci, a v dutinách stovky netopýrů, padají kolmo dolů až na úroveň hladiny jezírka 69,5 m hluboko., Sestoupit až k jezírku zamezují zábrany, takže impozantní scenérii lze sledovat jen z horní hrany propasti, kterou lemuje zeleň vzrostlých stromů.
Propast nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu jako u většiny krasu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů vystupujících z hlubin. Propast byla známa od pradávna, nejstarší písemné zmínky jsou ze 16. století. Lidem její tajemství nedopřávalo klidu. Až v novém věku se našli odvážlivci, kteří se pokoušeli zjistit její hloubku. Dne 25. 4. 1902 spustil J. V. Šindel sondu do hloubky 36 m pod hladinu jezírka. S potápěním začal v roce 1961 B. Kopecký, ponořil se do hloubky 6 m. V roce 1963 se J. Pogoda ponořil do hloubky 42 m, v roce 1964 S. Huvar a V. Šráček do 60 m. V roce 1993 se M. Pauwels ponořil do hloubky 155 m.
Kresba Hranické propasti J. H. A. Gallaše.
Větších hloubek bylo dosaženo už jen sondami. Roku 1995 dosáhla sonda R. O. V. Hyball hloubky 205 m, to je včetně suché části propasti absolutní hloubka 274,5 m, což v nadmořské činí pouhých 55 m.
Odborníci odhadují skutečnou hloubku propasti okolo 700 m.
Výzkum hranické propasti se neobešel bez oběti. Na severní stěně je umístěna pamětní deska: Zde tragicky zahynul při průzkumu dne 8. 8. 1981 potápěč Antonín Ševčík. Čest jeho památce.
Hranická propast i nadále zůstává zdánlivě bezedná a stále tajemná.
Vladimír Bartošek (Obrazy suchý pastel): Hranická propast, Pohled od zaniklého hradu Svrčov na Teplice nad Bečvou. (Foto Vladimír Bartošek.)
Text a foto © Richard Sobotka