Ústav sv. Josefa v Zašové

V průběhu let se obvykle vždycky našli lidé, kteří měli soucit s tělesně postiženými a opuštěnými dětmi.

Za Rakouska-Uherska měl v českých zemích zásluhu na prolomení bariér všeho druhu, které ztěžovaly zřízení ústavu pro tělesně postižené, MUDr. Jan Dvořák (1849–1916), ředitel zemské nemocnice a nalezince. Organizoval na českém venkově ozdravné kolonie pro rachitické děti a vystupoval ve prospěch zřízení moderního ústavu pro mrzáčky. Toho se posléze chopil MUDr. Rudolf Jedlička (1869–1926), český lékař, profesor na univerzitě v Praze, vedoucí osobnost Ústavu pro léčbu a výchovu mrzáků v Praze (později Jedličkův ústav). Jedličkův ústav v Praze pro zmrzačené děti zahájil činnost 1. 4. 1913 v nádvorním domečku čp. 13 na Vyšehradě (v současnosti v něm sídlí ředitelství Jedličkova ústavu). Jedním z mnoha klientů Jedličkova ústavu byl i bezruký Frantík (František Filip 1903-1957), pocházel z Jamného nad Orlicí, narodil se bez rukou, ale dokázal žít zcela samostatně.

Pamětní desky MUDr. Rudolfu Jedličkovi na budově Jedličkova ústavu a Jedličkův ústav v Praze na Vyšehradě.

V Zašové již roku 1901 (tedy o 12 let dříve před založením Jedličkova ústavu v Praze) zakoupil hranický katecheta a pozdější olomoucký světící biskup Jan Stavěl (1869-1938) v Zašové část klášterní budovy a zřídil v ní útulek pro děti různým způsobem postižené. Položil tak základ k proslulému Ústavu sv. Josefa, který se stal jedním z nejznámějších svého druhu na Moravě.

Vlevo na pozadí klášterní škola. Plastika sv. Josefa nad vstupem do někdejšího Ústavu sv. Josefa. 

Spoluzakladatelkou ústavu byla Růžena Staňková, která se nikdy neprovdala a celý život zasvětila péči o osiřelé, postižené a zanedbané děti. Výchovné a vzdělávací práci se věnovaly řeholní sestry z kongregace Chudých školských sester de Notre Dame.

Kříž na zašovském hřbitově připomíná spoluzakladatelku Ústavu sv. Josefa sl. Růženu Staňkovou.

Budova Ústavu sv. Josefa byla v roce 1941 zvýšena o nadstavbu. Ústav měl v čase své existence také svou kapli i s oltářem.

Klášterní škola, založena roku 1911, byla původně určena pro sirotčinec, školu však navštěvovaly také zašovské dívky.

Historii tohoto ústavu v současnosti připomíná plastika sv. Josefa nad vstupem do budovy a na místním hřbitově stylizovaný kamenný kříž s plastikou Ukřižovaného a se záznamy na jedné i na druhé straně. „Zde v Pánu odpočívá sl. Růžena Staňková, spoluzakladatelka a mecenáška Ústavu sv. Josefa v Zašové. 19. 10. 1869  – U 21. 10. 1943.“ A na protější straně: „Zde v Pánu odpočívají mnozí sirotci z Ústavu sv. Josefa a někteří klienti domova důchodců v Zašové z let 1901 až 1985.“

Budova někdejšího kláštera sloužila v novější době jako Domov důchodců, od roku 1985 jako Ústav sociální péče.

Ústavní kaple.

Zřízení Ústavu sv. Josefa v Zašové pro osiřelé, postižené a zanedbané děti tak nejméně o dvanáct let předstihlo podobně bohulibou činnost Jedličkova ústavu v Praze.

Text a foto © Richard Sobotka

Ústavní kaple.

 

One thought on “Ústav sv. Josefa v Zašové

  1. Zdravím,
    dochovaly se plány pozoruhodné, ale už nezrealizované stavby „Nemocničky pro mrzáčky“, která měla stát v zahradě Ústavu sv. Josefa. Plány jsou datovány rokem 1927 a jejich autorem je zašovský stavitel Vlček. Domnívám se, že stavba se neuskutečnila i proto, že ve stejném roce byl P. Stavěl jmenován biskupem a svému ústavu v Zašové se už nemohl věnovat jako dřív. Sociální péči se však věnoval i jako biskup – byl předsedou svazu charity olomoucké arcidiecéze a dokonce předsedou říšské rady charit…

    Zajímala by mě osobnost zašovského stavitele pana Vlčka. Díky, za každou informaci.

    Text na náhrobku slečny R. Staňkové je novodobý, původní byl na černých skleněných tabulkách, které se rozbily. Text na pravé tabulce původně obsahoval nějakou veršovanou modlitbu, text vlevo údaje o sl. Staňkové, střední pole už pamatuji prázdné.

    Díky, za Váš web!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *