Historie Dolního rožnovského mostu

Nepodařilo se získat přesnější informaci o první výstavbě Dolního mostu v Rožnově pod Radhoštěm. Nějaká spojnice mezi městem, usazeným na levém břehu řeky Bečvy a jeho západní částí na pravém břehu řeky Bečvy však musela existovat. Ve všech důležitějších dopravních místech původně existovaly přes potoky i řeky brody, jejich zbytky jsou někde dodnes patrné. Byly průchozí jen za příznivého stavu vody. Kdežto most umožňoval překonat vodní tok pěším i při přepravě nákladu za jakéhokoliv počasí.

Most přes řeku Bečvu byl pro Rožnovany velmi důležitý. Hlavním zdrojem obživy obyvatelstva bylo v minulosti zemědělství. Třebaže tkalci, továrníci, obchodníci, nebo řemeslníci, bylo zemědělství vždy nedílnou součástí jejich existence. Poslední zemědělské usedlosti zanikly až v polovině 20. století (Bajerova, usazena necelých sto metrů od náměstí), a další dokonce až v závěru 20. století (Jakšíkova usedlost usazená nedaleko farního kostela).

První písemná zmínka o Rožnovu, s oblibou nazývaného dřevěným městečkem, kdysi skutečně postaveného ze dřeva, pochází z roku 1267. Původně se jednalo o domy postavené kolem náměstí (rynku), a kolem tří ulic: Horní – směrem na Tylovice (dnes ulice Bayerova), Frenštátské – podél Hájnice (dnes ulice Palackého), a Dolní – západním směrem (dnes ulice Nádražní). Počet obyvatelstva Rožnova se po staletí ustálil kolem tří tisíc duší, teprve moderní průmyslová doba po roce 1948 zaznamenala jeho prudký nárůst (až přes osmnáct tisíc obyvatel).

Nejdůležitější ze zmíněných ulic byla právě Dolní (dnes Nádražní), která spojovala městečko se světem na pravém břehu řeky Bečvy. S velkou pravděpodobností právě tam zřejmě musel být most vybudován ze všech nejdříve.

Ostatně vyžádal si to i vznik klimatických lázní, jejichž počátek je kladem do roku 1796, kdy brněnský krajský fyzik Kročák poslal do Rožnova první čtyři pacienty s plícními chorobami a výborné výsledky léčby byly podnětem pro vyslání dalších. Věhlas rožnovských klimatických lázní vrcholil na přelomu 19. a 20. století, kdy během lázeňské sezóny zajíždělo do Rožnova mnohdy víc klientů než mělo městečko obyvatel.

Lázeňští hosté zpočátku přijížděli vlakem do Polomi na trati Hranice – Bohumín a odtud tři a půl až čtyři hodiny dostavníkem. Od roku 1885 mohli lázeňští hosté cestovat vlakem až do Valašského Meziříčí (přesněji do Krásna) a odtud pokračovat do Rožnova dostavníkem. Od roku 1892 pak mohli přijet vlakem až do samotného Rožnova.

První zmínka o rožnovských mostech je z roku 1854, kdy… „Dne 19. srpna byla zase veliká povodeň. Voda strhla oba mosty a urvala kusy břehů po obou stranách řečiště Bečvy.“ Už v té době patrně musely existovat mosty dva.

V roce 1887 se rožnovská obec usnesla „…převzíti regulaci Bečvy“. Regulace řeky Bečvy byla důležitým počinem, neboť při záplavách si řeka utvářela koryto po svém v šířce několika set metrů, jak stále svědčí štěrkové podloží v městském parku a stejně je tom i u dnešních sídlišť na pravém břehu řeky.

Důležitou propojkou přes řeku Bečvu se stal Prostřední most (dnes prostřední lávka), postavený roku 1912 ze zemského regulačního fondu (po roce dřevěný most 1990 byl zlikvidován a nahrazen lávkou pro pěší).

Další důležitou spojnicí města s okolním světem se stal  most Horní. V roce 1920 byla dokončena stavba okresní silnice z Rožnova na Dolní Bečvu a roku 1927 vystavěn železobetonový Horní most. Postavený je tak dobře, že bez jakékoliv újmy přečkal i stoletou povodeň v roce 1997, i když voda přetékala přes vozovku, a byl tehdy vlastně jedinou spojnicí města s okolním světem.

Prvně je rožnovský Dolní, tehdy dřevěný most vyobrazen na historických pohlednicích z roku 1902 a 1903, byl tehdy důležitou spojnicí cesty od nádraží k náměstí.

Za první republiky byl Dolní most vybudován z betonu. Měl uprostřed řečiště jednu podpěru. Byl pevný a spolehlivý. Během jeho výstavby jistě nikdo netušil, jak dramatický osud ho čeká.

Po Mnichovské dohodě (29. 9. 1938) bylo Československo nejprve připraveno o pohraničí a po 15. březnu 1935 pak Čechy a Morava obsazeny německým vojskem a prohlášeny Protektorátem. Tento stav trval až do konce druhé světové války v květnu roku 1945.

Válečná fronta postupovala přes Rožnov 4.– 6. května 1945. Němci tři dny město urputně bránily. Důsledkem byla téměř zničena Horní (dnes Bayerova) ulice a způsobeny velké škody i jinde ve městě. Boje utichly až o půlnoci ze soboty na neděli 6. května. V tu dobu už Němci město opustili. Posledními byli ženisté, kteří Dolní most podminovali, ten byl v časných ranních hodinách zničen. Přes řeku pak byla vybudována provizorní lávka pro pěší.

Nový most měl patrně dva pilíře. Po další rekonstrukci se nad řekou Bečvou klenul jeden elegantní oblouk a Dolní most takto  v podstatě přetrval až do současnosti.

Při katastrofální povodni v roce 1997, kdy byla zničena velká část komunikace na Nábřeží a také část městského parku, divoká voda s unášeným materiálem agresivně nahlodávala pravobřežní mostní pilíř. Ten byl zachraňován betonovými panely, položenými pomocí autojeřábu před pilíř ve směru toku vody do místa vyplavené zeminy. Po opadnutí vody prošel pilíř a následně i celý most generální opravou.

V létě roku 2014 dostal most dvojče v podobě lávky pro pěší, jde o neobyčejně bytelnou stavbu. Jako zvláštnost byla do horní části zábradlí zabudovaná světelná iluminace. Po zapojení městského osvětlení je lávka postupně osvětlena různými barvami.

V listopadu roku 2018 během připomínky sta let od konce první světové války byla lávka osvětlena v barvách trikolory.

I dnes je rožnovský Dolní most vstupní branou do města. Protože se v průběhu druhé poloviny 20. století město rozrostlo i na pravém břehu řeky Bečvy, je lávka a Dolní most důležitou komunikací pro pěší a propojkou pro cyklostezku, po mostě denně proudí tisíce automobilů.

Dolní most dřevěný v roce 1902 a v roce 1903.

Později byl postaven most betonový, na snímku z května 1945 je dobře patrné, že měl středový pilíř. Později vybudovaný most měl dva pilíře po stranách řečiště.

Nový most měl elegantní oblouk.

 

Dolní most byl 6. května 1945 zničen ustupující německou armádou.

 

 

 

 

 

 

V roce 2014 došlo u Dolního mostu na přístavbu lávky pro pěší a cyklostezku. Při této příležitosti byla také rekonstruována mostovka. Zrušený chodník nahradila nová lávka.

Stavbu lávky a podjezd cyklostezky pod mostem spolufinancoval Státní fond dopravní infrastruktury.

 

Dne 11. 11. 2018 byla lávka při připomínce stého výročí od konce 1. světové války osvětlena v barvách trikolory.

 

 

 

 

 

Text, foto a reprofoto Richard Sobotka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *