(Ne)zapomenutá Tesla – 70 let od vzniku Tesly Rožnov

     Dne 26. července 1949 byla zřizovací listinou Ministerstva průmyslu č.j. 175015/1949-V-IV-1 ustavena Tesla Rožnov jako nový podnik znárodněného průmyslu a k 1. 1. 1950 zapsána do podnikového rejstříku.
   V roce 2019 uplyne od tohoto okamžiku už 70 let.
Rok 1990 byl v nových společenských poměrech ve znamení začátku zániku Tesly Rožnov. Už po několika letech byla Tesla málem zapomenuta a jako kdyby nikdy neexistovala.  Až v roce 2014 z iniciativy pana Vladislava Chmelaře byla k 65. výročí založení Tesly Rožnov iniciována instalace výstavy ve Valašském muzeu v přírodě  (NE)zapomenutá TESLA. Střípky z historie Tesly Rožnov pod Radhoštěm. A vydána stejnojmenná publikace jako „Průvodce výstavou“.
Je více než zřejmé, že se Tesla Rožnov za dobu své existence zásadním způsobem podílela na vzniku novodobé historie města Rožnova pod Radhoštěm ve všech oblastech lidské existence. Jako největší továrna v Rožnově pod Radhoštěm poskytovala nejvíce pracovních příležitostí obyvatelům Rožnova, ale i dalším lidem z blízkého i vzdáleného okolí. Měla zásadní podíl na rozvoji vzdělanosti obyvatel. Rozhodující podíl měla na rozvoji oblasti sociální, také však společenské a sportovní. Měla rozhodující vliv i na rozvoji bytové zástavby výstavbou nových sídlišť.
K „nedožitému“ 70. výročí vzniku Tesly Rožnov tedy alespoň tato skromná vzpomínka.

 Citát spisovatele a vlastivědného pracovníka Bohumíra Četyny:
„… všechny progresivní činy Valachů minulých pokolení měly význam … Ale všechny blednou a rozplývají se ve srovnání s naší přítomností. Rožnovská TESLA je dosud největším krokem a největší revolucí za posledních tři sta padesát let…“

   

 Stručná historie výroby elektronických součástek v podniku TESLA Rožnov

V listopadu 1948 vláda rozhodla o převodu rozestavěných objektů podniku ELITE v Rožnově na tehdy již národní podnik TESLA, slaboproudé a radiotechnické závody Praha. Další výstavbou pak byl pověřen podnik TESLA Hloubětín II. Současně vzniká TESLA Rožnov. První výrobek – vysokotlaká rtuťová výbojka pro horské sluníčko opouští brány továrny v listopadu 1949. V roce 1950 je zahájena výroba elektronek pro radiopřijimače a 1400 zaměstnanců (hlavně děvčat) jich v tomto roce vyrábí přes dva miliony. V roce 1951 vzniká v Rožnově Střední průmyslová škola vakuové elektrotechniky, důvěrně známá jako „vakuovka“ – po více než třicet let prestižní škola celostátního významu.
Historické prameny tohoto typu jsou však poněkud skoupé na technickou historii a musíme se tedy spolehnout dílem na vlastní paměť, dílem na ústní podání a výrobní dokumentaci či katalogy. V roce 1953 byla zahájena výroba „kulatých“ obrazovek pro černobílé televizory a v témže roce podnik zvládl technologii výroby wolframu. Postupně se vyráběly různé typy přijímacích elektronek, včetně bateriových – ekvivalenty všech evropských výrobců. Po omezenou dobu se rovněž vyráběly snímací elektronky pro černobílé televize (ikonoskop, superikonoskop, kvantikon, resistikon, fotonásobiče), převaděče pro noční vidění a převaděče rentgenového obrazu.
V roce 1956 byla zahájena výroba germaniových diod a slitinových germaniových tranzistorů vf, nf až po difúzní messa tranzistory pro VHF a UHF televizní pásmo. Výroba germaniových messa tranzistorů skončila až v polovině sedmdesátých let. Rok 1958 znamenal zvládnutí výroby polykrystalu a následně i monokrystalů křemíku. První monokrystaly měly průměr 20 mm! Jakmile byl k dispozici monokrystalický křemík, bylo jasné, že další polovodiče na sebe nenechají dlouho čekat. V roce 1959 byla zahájena výroby křemíkových diod – od hrotových až po planární o velkém výkonu (do 100 A). Výroba byla od počátku šedesátých let převáděna (stejně jako výroba elektronek) do pobočných závodů.
V roce 1962 začala výroba planárních křemíkových tranzistorů – PNP, NPN malého a středního výkonu – vf, nf, spínací až do výkonů 150 W a závěrným napětím až 600 V . Výroba NMOS tranzistorů přešla v polovině šedesátých let do TESLA Piešťany, kde se pak samostatně rozvíjel program výroby diod, diskrétních součástek (tranzistory malého výkonu, triaky, tyristory a integrované obvody na bázi CMOS technologií). Spínací prvky, stejně jako podstatná část optoelektronického programu, skončily v závodech TESLA Vrchlabí a něco málo v závodě TESLA Blatná.
V roce 1967 byla spuštěna výroba integrovaných obvodů. Nejprve šlo o jednoduché analogové obvody a až později o ucelené řady logických integrovaných obvodů a široký sortiment analogových obvodů (řady TTL, HTL, ALS, čítače, multiplexery, AC, DC převodníky, laserem trimované převodníky, široký sortiment obvodů pro televizní přijímače a další spotřební elektroniku). Za zmínku stojí také rychlé bipolární paměti a řezový procesor řady 3000. Současně byla zvládnuta montáž integrovaných obvodů do různých typů pouzder DIL 8 – 40 pin, do SMD pouzdra 8 – 20 pin, keramických pouzder 14 – 40 pin a kovových pouzder 6 – 10 pin. Na konci osmdesátých let jsme ve spolupráci s TESLA Lanškroun pouzdřili obvody i tranzistory do pouzder pro povrchovou montáž.

Kromě vlastní výroby součástek byla zvládnuta i výroba potřebných materiálů jako polykrystalický křemík, monokrystalický křemík, čisté chemické materiály. TESLA Rožnov také zvládla výrobu řady technologických zařízení, které nešlo nakoupit v zahraniční z důvodu embarga (například epitaxní reaktory, zařízení pro plazmatické leptání – to je doposud v provozu!, ale také zařízení pro montáž, speciální nástroje, výroba souboru přívodů, atd.).
Jediný výrobní program, který rožnovská TESLA získala na základě licence, byla výroby barevných televizních obrazovek (color picture tube) v licenci firmy TOSHIBA. Tato výroba probíhá od roku 1984 dodnes a v letošním roce bude vyrobeno více než 650 tisíc obrazovek, což je více, než s čím počítala původně projektovaná kapacita.

Stručná data z historie aktivních elektronických součástek

Elektronky – světový vývoj

  • 1904 dioda
  • 1906 trioda
  • 1915 technologie dosažení vysokého vakua
  • 1916 tetroda
  • 1923 pentoda
  • Třicátá léta – zahájení průmyslové výroby elektronek
  • 1933 hexoda
  • 1935 indikátor ladění- tzv.magické oko
  • Konec třicátých let – celoskleněné elektronky

Výroba elektronek na území Československa 1920-1945

  • V roce 1920 je založena firma ELEKTRA, a.s.Praha. Ve spolupráci s ČVUT vznikají první elektronky pod značkou Elektra a později Mars.
  • 1925 licence na výrobu katod z thoriovaného wolframu. Ve výrobě je 12 typů standardních elektronek
  • 1926 licence od fy MARCONI na výrobu tetrod
  • 1932 firma se stává součástí koncernu PHILIPS, výrobní linky byly vybaveny novou technologií, firma převzala výrobní program i značku Philips
  • 1932 V polovině roku zahájila firma RADIOTECHNA výrobu elektronek v licenci firmy TELEFUNKEN .
  • Od poloviny třicátých let vyráběla firma RADIOSLAVIA Praha speciální vysílací elektronky podle dokumentace fy MARCONI
  • 1940 berlínská firma LORENZ vybudovala ve Vrchlabí závod na výrobu elektronek

Výroba elektronek na území Československa po roce 1945

  • 1948 zřízen národní podnik TESLA Praha
  • 1948 převzato staveniště podniku ELITE Varnsdorf v Rožnově pod Radhoštěm
  • 1948 ustaven n.p. TESLA Rožnov
  • 1949 říjen, první výrobek – vysokotlaká rtuťová výbojka S500 pro Horská slunce
  • 1950 zahájení výroby elektronek –postupně 20 typů různého provedení, včetně bateriových
  • 1952 výroba černobílých televizních obrazovek
  • 1953 výroba Wolframu a Molybdenu
  • 1954 Novalové lektronky, vývoj ukončen v roce 1959
  • 1965 postupný převod výroby elektronek do pobočných závodů, v Rožnově výroba ukončena v roce1970
  • 1980 poloprovoz výroby barevné televizní obrazovky (BTO)– licence Toshiba
  • 1984 sériová výroba BTO
  • 1990 ukončena výroba černobílé obrazovky
  • 2008 ukončena výroba BTO, nástupce Tesly Rožnov ukončil činnost

Polovodiče – světový vývoj

  • 1940 hrotové Germaniové diody
  • 1947 vynález tranzistoru
  • 1948 patentován hrotový Ge tranzistor
  • 1952 Bellovy laboratoře nabízejí licenci na výrobu plošných Ge tranzistorů
  • 1953 zvládnuta výroba křemíku polovodičové čistoty
  • 1954 difusní technologie, první křemíkové (Si) tranzistory
  • 1960 první jednoduchý (laboratorní) integrovaný obvod
  • 1971 první procesor Intel 4004 (2300 tranzistorů) pro kalkulačky
  • 1972 procesor Intel 8008
  • 1978 procesor Intel 8086
  • 1982 procesor Intel 80286
  • 1985 procesor Intel 80386
  • 1985 procesor Intel 80486
  • 1993 procesor Intel 80586 – Pentium
  • Atd…….
  • 2009 čtyřjádrové procesory, polovodičové paměti řádu desítek GB, technologie s velikostí detailu 0,1um

Výroba polovodičů – TESLA Rožnov

  • 1955 výroba plošných Ge tranzistorů – řada 1NU70
  • 1958 plošné Ge tranzistory řady 101NU70,151NU70
  • 1959 zvládnuta výroba křemíku pro polovodiče
  • 1960 Si difusní diody, Si tranzistory, start planární technologie
  • 1968 první lineární integrovaný obvod
  • 1969 číslicové integrované obvody – řada TTL (ekvivalent TI SN74xxx)
  • 1971 delimitace unipolární technologie do Tesly Piešťany
  • Do roku 1989 postupný nárůst typů a pouzder s celkovou kapacitou cca 100mil.ks/rok (včetně montáže v pobočných závodech Havířov, Třinec, Petřvald)
  • 1989 – 25 typů pouzder – plast, kov, keramika
  • 1989 – Vedle výkonových Si tranzistorů cca 20 typových řad Integrovaných obvodů s hustotou integrace MSI, LSI, návrhová pravidla s rozlišením 5 µm
  • Po roce 1989 orientace na sortiment analogových obvodů, současné technologie používají i pro výkonové prvky návrhová pravidla s rozlišením menším než 1µm

Úvodní text Richard Sobotka
Statistické údaje převzaty z publikace „(NE)zapomenutá TESLA“. Vydalo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2014.)
Foto a reprofoto archiv autora.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *