Významný sochař Prof. Marius Kotrba by se v září dožil šedesáti let

Rožnovský sochař Mario Kotrba (30. 9. 1959 – 17. 5. 2011) navštěvoval ZUŠ ve Valašském Meziříčí, pak uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor kamenosochařství, a v letech 1981-7 pražskou AVU, kde pak působil jako odborný asistent. Učil v holandském Groningemu, pak na Ostravské univerzitě. V polovině 90. let se stal vedoucím katedry sochařství na Ostravské univerzitě. Na AVU v roce 1987 habilitoval a v roce 2010 byl jmenován profesorem.

 Instalace sochy sv. Kryštofa v Rožnově p. R.  

Jsem sochař spíš v klasičtějším slova smyslu,“ řekl Marius Kotrba. „Pracuji konzervativnějšími prostředky s hmotou, proporcemi, s prostorem. V Rožnově je moje rodiště, nějakým způsobem se tady cítím bezpečně, ty kořeny určitě mají něco do sebe. Mám také velice rád Prahu a je pro mne důležitá. Na otázku, proč tedy nejsem v Praze, když se mi tak líbí, je jednoduchá odpověď: tady prostě mám lepší podmínky k práci a já chci něco udělat.“

„Marius je jeden z mála sochařů, absolventů sochařského ateliéru na Akademii výtvarného umění, který je přesvědčený o tom, že dělat sochy má dnes smysl,“ uvedl Zbyněk Janáč z katedry výtvarného umění.

V tvorbě Mario Kotrby je jakási zamanutost, také však i přesvědčení, že socha je výtvarným dílem a má své místo v dnešním výtvarném umění, které se vyznačuje rozkolísaností norem a názorů.

„Ve své tvorbě se snažím vyjádřit život. Používám klasické sochařské materiály hlínu, sádru, bronz, dřevo, umělý kámen, kámen,“ uvedl Mario Kotrba při jedné příležitosti. O své práci však nerad mluvil. „Nechávám na divácích, aby viděli v mých sochách to, co vidět chtějí. Snažím se o konfrontaci člověka s cizím prvkem. O konfrontaci hmoty organické s hmotou neorganickou.“

Plastika Mario Kotrby v Brně. 

Mario Kotrba se věnoval monumentálnímu sochařství. Jeho plastiky neřeší životní situace, ale ukazují je v překvapivě novém pojetí. Je to zápas člověka s okolním světem, především však sama se sebou. Jeho člověk, často v podobě kostky, kvádru, sice neodchází poražen, ale je udiven nad složitostí existence.

V Horním parku v Rožnově pod Radhoštěm je jeho plastika „Loď“, představuje tři postavy v těsném sepětí, navzájem se chrání na cestě rozbouřenými vlnami okolních hor i lidského života. Čiší z nich patrná úzkost z nebezpečné cesty, ale i naděje, že někde za vzdáleným horizontem přece existuje bezpečný přístav. Loď vždy znamená naději, uskupení postav do pomyslného kříže pak víru a jejich vzájemné sepětí pak také lásku. Tedy to nejpodstatnější, a vlastně vše, co ke svému životu doopravdy potřebujeme.

Ze sochařské dílny Mario Kotrby vyšla také plastika nad vstupem do rožnovské Městské knihovny. Zhotovil pomník T. G. Masaryka pro Zubří, reliéf ve vstupní hale do Soukromé školy ve Valašském Meziříčí, sochu sv. Hedviky před budovou Ostravsko-opavské diecéze a další.

Zhotovil také rozměrnou plastiku svatého Kryštofa, patrona poutníků. Originál sochy od 6. října 2005 ochraňuje řidiče na trase rychlostní dálnice R 35 na jihovýchodním obchvatu Olomouce v úseku Slavotín – Přáslavice. Druhý odlitek 3,80 m vysoké bronzové plastiky svatého Kryštofa byl v úterý 17. dubna 2007 umístěn v Rožnově pod Radhoštěm poblíž budovy kina. Kunsthistorik David Majer při jejím odhalení mimo jiné uvedl: „Robustní konstituce figury poukazuje na jakéhosi křesťanského Herakla, který nese na svých bedrech malého Ježíška. Vypráví se, že jednoho bouřlivého večera požádalo malé dítě sv. Kryštofa, aby ho převedl přes rozbouřenou řeku. Sv. Kryštof je vzal na ramena, ale dítě bylo stále těžší a když ho posléze vysadil na protějším břehu dítě mu řeklo, že na svých bedrech nesl víc než celý svět, neboť přenesl toho, který svět stvořil. Vnímáme tuto sochu jako velmi výraznou ikonografickou modifikaci, jako současné sdělení o tom, že staré mýty a stará ponaučení z písma jsou v podstatě stále aktuální a neustále lze na jejich základech stavět i současné výtvarné umění.“

Plastiky Mario Kotrby mají svůj příběh o složitosti lidské duše a vyprávějí jej tomu, kdo jeho plastikám dokáže porozumět a naslouchat.

Plastika Mario Kostrby „Loď“ v Rožnovském parku. 

Na monumentální plastiku „Loď“ od akademického sochaře Maria Kotrby je v rožnovském Horním parku působivá podívaná za jarního rozpuku okolní zeleně a neopakovatelná pak na podzim, kdy stromy hýří barvami.

Loď Mario Kotrby přistála v úterý 17. května 2011 v nočních hodinách nedaleko slovenského města Martin, cestou do Banské Bystrice, ale přístav nebyl správný.

S každým jedním umírá celý svět – ten jeho.

Sochařův rožnovský ateliér zůstal opuštěný. Některé plastiky nedokončené. Další plány, cíle, naděje a přání už jen chimericky nehmotné.

Loď v přístavu se houpá na kotvě, čeká, ale kapitán nepřichází…

Na návrh Ing. arch. Karla Janči a Jiřího Študenta  vznikne v Rožnově pod Radhoštěm  ulice Mario Kotrby. „Umělec nedaleko od zmiňované ulice bydlel a také tvořil. V prostoru před budovou Briollovky, směrem k této lokalita, dominuje socha, jejíž je Mario Kotrba autorem. Přejmenování ulice je navrhováno i v souvislosti s jeho výročím, kdy by se v září letošního roku dožil 60 let,“ uvedla místostarostka Rožnova Kristýna Kosová.

Text a foto  © Richard Sobotka

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *