Město Bystřice pod Hostýnem se nachází na úpatí Hostýnských vrchů. Žije zde přibližně 8 000 obyvatel. Tři kilometry od centra města se nachází poutní místo Hostýn.. První písemná zpráva o Bystřici pod Hostýnem je z 8. ledna 1368, městem se však Bystřice stala až roku 1864. Největší rozvoj město zažilo po roce 1861, kdy zde Michael Thonet založil svou továrnu na výrobu ohýbaného nábytku.
Ve městě se nachází celá řada zajímavých míst, která by neměl návštěvník opomenout shlédnout případně navštívit.
Zámek – šlechtické sídlo se v průběhu let často měnilo. V polovině 16. století byl majitelem panství Přemek z Vickova, ten pravděpodobně postavil původní tvrz. Proměnu prodělala klasicistní budova za architekta F. A. Grima ve druhé polovině 18. století. Předzámčí v současnosti využívá část městského úřadu. V zámku se konají výstavy, koncerty a svatební obřady.
Zámecký park byl v 19. století považován za nejkrásnější na Moravě. Olivier Loudon založil zimní zahradu a skleníky pro okrasné i užitkové rostliny. Svou jedinečnost ztrácel park po roce 1935 po využívání armádou. V současnosti je park nepřístupný.
Majitel panství Olivier Loudon dal na nábřeží řeky Bystřičky vysadit v polovině 19. století platanovou alej, ta byla roku 1980 vyhlášena za památné stromy.
Farní kostel sv. Jiljí nechal v roce 1744 postavit hrabě František Antonín z Rottalu. Nad hlavním oltářem je rodový erb Jana Jakuba Leonardi della Rovere di Monte l´Abate, který roku 1763 nechal kostel i zámek opravit. Na hlavním oltáři se nachází stříbrný obraz Panny Marie, zvaný Rottalovský, přenesený v 18. století z Hostýna. U kostela se nachází pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého a na východní straně kostela rokokový kříž. Před kostelem jsou sochy sv. Tadeáše Judy a sv. Antonína Paduánského.
Kašna se sochou Panny Marie Vítězné ochrany Moravy na Masarykově náměstí je dílem akademického sochaře Daniela Trubače. Tři prameny vody prýštící z kašny symbolizují neklidnou minulost města, pramen bystré horské vody symbolizující název města a třetím je pramen naděje a pomoci. Kašna byla slavnostně posvěcena olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem 1. 10. 1994.
Nedaleko náměstí se nachází Fontána Duha autorů akademického sochaře Václava Šeráka a akademického architekta Bohumila Chalupníčka. Vodní stěna ve hře se slunečními paprsky vytváří světelné efekty a představuje ideu svobody, míru a života.
V roce 1861 přišel do Bystřice pod Hostýnem německý průmyslník Michael Thonet se synem Augustem a založil továrnu na ohýbaný nábytek, která se brzy stala největší svého druhu v Evropě. Thonetova vila byla postavena v letech 1873-1877 v Přerovské ulici pro továrníkovu rodinu. Továrna znamenala příliv nových obyvatel, roku 1882 byla do města zavedena železnice a roku 1864 byla Bystřice pod Hostýnem prohlášena městem. V současnosti je v Thonetově vile prodejní expozice firmy TON, a. s., která úspěšně navazuje na thonetovskou tradici výroby ohýbaného nábytku.
V roce 2013 byla v centru města na budově Základní školy T. G. M. odhalena busta Michaela Thoneta s pamětním nápisem: „Michael Thonet (2. 7. 1796 – 3. 3. 1871), zakladatel výroby nábytku z ohýbaného dřeva. Zasloužil se o rozvoj našeho města i celého regionu.“ Autory plastiky jsou kamenosochař Jan Kozel a architekt Ladislav Pastrnek.
Na křižovatce ulic Hostýnská a Havlíčkova se nachází pamětní zastavení tvořené deskou s reliéfem části Komenského mapy Moravy a jeho bustou. Dílo architekta Antonína Flašara a sochaře Stanislava Mikuláštíka vzniklo v roce 1970.
Starý a první bystřický hřbitov vznikl počátkem 16. století kolem kostela sv. Jiljí. Roku 1534 byl přemístěn do parku Zahájené. V letech 1760 – 1763 tam nechal farář Straka na vlastní náklady postavit hřbitovní kapli sv. Vavřince, kterou vyprojektoval zednický mistr Antonín Mates Slováček ze Židlochovic. Zvenčí jsou při kapli zazděny náhrobky. Hřbitov byl využíván do roku 1885, kdy byl založen nový hřbitov při hostýnské cestě. Nacházejí se tam hroby významných osobností malíře Hanuše Schwaigera, malíře Františka Ondrúška, spisovatele Františka Táborského, historičky Vlasty Fialové, etnologa Vladimíra Kozáka a dalších.
Loudonský hřbitov založil roku 1894 u nového hřbitova Ernst svobodný pán z Loudonu. Jsou zde náhrobky rodiny Loudonů, jejich příbuzných a přátel. Kapli vídeňského architekta Karla Mayredera vyzdobil freskami malíř Hanuš Schwaiger roku 1897.
Kamenná Schwachova boží muka nechal u cesty na Hostýn postavit roku 1680 bystřický farář Tobiáš Schwach jako vděk za uchránění Hostýna od zpustošení Turky. Obrazy představují čtyři zastavení křížové cesty.
Samotné město Bystřice pod Hostýnem je půvabné svými starobylými vilkami a poklidem i možností vypravit se pěšky nebo autobusem na nedaleký Hostýn, který rovněž nabízí celou řadu zajímavostí.
Text a foto © Richard Sobotka