Malá ukázka toho co málo uvěřitelného bylo v minulosti dávné i nedávné vynalezeno.
Lidé s vizí a průkopníci všelijakých novot, zkrátka vynálezci, usilovně pracovali už od středověku. Tak například Galileiho dalekohled s trojnásobným zvětšením byl znám již roku 1609. Hookův mikroskop, pracující s umělým světlem byl používán už roku 1665. Z roku 1761 pochází Harrisonův chronometr pro přesné určování zeměpisné délky. První automobil s parním pohonem spatřil světlo světa roku 1769. A pomocí Montgolfiérova balónu se člověk poprvé vznesl do povětří roku 1783.
V 19. století se s vynálezy jakoby roztrhl pytel, ale do dnešních dnů přetrvaly jen ty nejužitečnější, nejvýznamnější a nejlepší, z nichž mnohé doslova změnily svět. Století 19. bylo ve sféře objevování a vynalézání do té doby naprostý vrchol. Prvý parní člun vyplul na Seinu roku 1803 a první parní lokomotiva vyjela roku 1804. Roku 1838 vynalezli Morse a Henry telegraf. Od roku 1839 Niepce a Daguerre fotografují. Roku 1867 vynalezl Nobel dynamit. Od roku 1876 byl na americkém trhu psací stroj. Roku 1879 se Edisonovi rozsvítila první elektrická žárovka. Roku 1895 je v provozu Dieslův vysoce účinný naftový motor a téhož roku promítá Lumiére první kinematografické obrázky.
K dějinám velocipedů (bicyklů). Za pramáti nynějšího velocipedu může se považovat dvoukolka, kterou vynalezl r. 1817 bádenský lesmistr Karel svobodný pán Draise od něhož také „draisina“ pochází. Jeho dvoukolka skládala se ze dvou stejně velkých za sebou stojících a tyčí spojených kol, na níž seděl jezdec a buď jednou nebo druhou nohou se o zem odrážel. Draise urazil za jednu hodinu 8 kilometrů. V Anglii zhotovil později továrník kočárů Mr. Johnson podobnou dvoukolku, kterou obecenstvo Dandy horse( (Kůň šviháků) nazývalo, avšak i tento patentovaný vynález přišel v zapomenutí. Teprve r. 1868 vytasil se francouzský továrník Michaux (čti Mišó) na pařížské světové výstavě velocipedem, který měl podstatně tvar i podobu nynějších bicyklů. Každého roku dočkal se vynález ten nových zlepšovatelů jednotlivostí. O zdokonalení stroje toho zasloužili se Amerikáni a Angličané, v Čechách pak továrník Kohout na Smíchově má platnou zásluhu.
Nový padák. Francouzský vzduchoplavec Charles Lervux předvedl dne 16. dubna t. r. u přítomnosti generálního štábu hraběte Waldersee jakož i veškerého důstojnictva vojenského vzduchoplaveckého oddělení svůj nově vynalezený padák. Leroux zvedl se v balonu mu propůjčeném do výše as 1000 metrů; než z balonu vyskočil. Padák klesal zpočátku velmi rychle, pak ale se nadul v podobě polokulovité a padal pozvolna dolů. Ve 4 minutách dosáhl Leroux šťastně a zdráv půdy.
Svlékadlo na kalhoty vynalezl Hartig Bernhoft v Berlíně. Svlékadlo to sestává se ze zvláštního pomocí kliky otáčecího pedálu, který je opatřen klešťovitými chmatadly. Jakmile nohou pedál stlačíme, otevrou se chmatadla, chopí se obou stran kalhot a točíme-li klikou, je svléknou. Celý podstavec upevněn je na podložce, jenž může sloužiti za zouvák.
Telegrafoskop. Nejnovějším vynálezem slavného Edisona je prý aparát, kterým bude možno viděti nejen předměty jednotlivé, ale i celá města a krajiny na mnoho set mil. Vynálezce domnívá se, že dohotoví nový svůj aparát do roku 1892.
Americká kamna spolehlivě sloužila i ve 20. století.
Nový prací stroj „Filadelfia“. V Evropě nenapadla nikomu podivuhodná myšlenka, aby sílu kolíbající houpačky využitkoval; to pozůstaveno bylo praktickému Amerikánu. V Americe totiž prodává se prací stroj, jenž je spojen pastorkem s dětskou houpačkou. Když by se prádlo umístilo do pracího stroje, vystoupí hošík na houpačku a otáčí přemítavosti buben pracího stroje. Po krátké době je prádlo vypráno.
Nové užívání fonografie. Do trychtýře fonografu nechá se štěkati pes a pokaždé, když se někdo dotkne dveří aneb okenice, zavzní z fonografu následkem zvláštního mechanismu stonásobný psí štěkot. Fonograf ten slouží hlavně k zaplašování zlodějů a lupičů; neboť tito chtíce dveře vylomiti se domnívají, že mají před sebou smečku zuřivých psů a prásknou do bot.
Elektrickou hůl vynalezl jistý francouzský inženýr k tomu, aby se pomoci ní mohl ubrániti útokům zákeřníka. Dotkne-li se majitel takovéto hole útočníka a stiskne-li zároveň na holi knoflík, obdrží zákeřník elektrickou ránu, která ho na několik minut omráčí. To by byla sice pěkná zbraň, avšak jedná se o to, neopatří-li si zákeřník dříve takovouto hůl, než komu by příslušela.
Barevné fotografie. Už po více desetiletí snažili se odborníci rozluštiti úlohu, zhotoviti fotografie v stálých barvách, což se nikterak podařiti nechtělo. Konečně prý se to podařilo Amerikánu Františku Vereszovi. Barevné od něho provedené fotografie byly světlu po 3 týdny v šanc vydány, aniž by jakékoliv změny byly utrpěly. Barvy vynikají prý neobyčejnou svěžestí a zvláště zřetelností.
Nad jakými vynálezy užasneme v 21. století?
Patentní zastřihovač živých plotů.
Vložil -sb-