Brněnská kostnice sv. Jakuba představuje ojedinělou a mimořádnou historickou památku.
V době existence svatojakubského hřbitova vyvstala z důvodů neustálého přemisťování těl a kostí při rušení starých a zřizování nových hrobů potřeba ukládat zbylé ostatky na určité místo. K těmto účelům sloužily kostnice, zakládané formou prostých jam nebo zděných šachtic u hřbitovních zdí. Velmi často je tvořily samostatné objekty ve sklepních komorách hřbitovních kaplí, kryptách nebo márnicích. Kostnice vznikaly od 13. do 18. stol. po celé Evropě a mnoho jich existuje dodnes. Také hřbitov u sv. Jakuba byl těmito specifickými stavbami vybaven, a protože svatojakubská farnost byla poměrně rozsáhlá, vzniklo jich hned několik. O jejich přesném umístění, velikosti a množství však existovaly pouze dohady.
Prvá zmínka o kostele sv. Jakuba pochází z roku 1228. Kolem kostela byl jeden z městských hřbitovů.
Výsada být pohřben v posvěcené půdě však nebyla ve středověku dopřána všem. Nevěřící a jinověrci, delikventi a osoby podezřelé, sebevrazi, kati, rasové, nalezené a neznámé osoby, nepokřtěné nebo mrtvě narozené děti, cizinci a osoby tělesně či duševně postižené byli pohřbíváni v lesích, na křižovatkách, na polích a zahradách. Teprve Josef II. nařídil, aby na hřbitovech byli pohřbíváni všichni zemřelí. Pro výše uvedené však bylo určeno nejopuštěnější místo v koutě při zdi a protože nesměli projít hřbitovní branou byli přehazováni přes hřbitovní zeď.
Roku 1784 byl svatojakubský hřbitov za josefínských reforem zrušen. Terén mezi Běhounskou a Jakubskou ulicí byl po zboření hřbitovních zdí a kaplí postupně úpraven. Vzniklé prostranství se od roku 1867 nazývá Jakubské náměstí.
V roce 2000 byla zahájena architektonická rekonstrukce náměstí. Předcházel jí stavebně historický průzkum podzemí. Výsledek byl mimořádně překvapivý.
Sondou před vchodem do domu č. 2 byl potvrzen nález kostnice, o jejím rozsahu však nebylo nic známo. Teprve po přemístění ostatků do jiných sklepů byly pod dohledem archeologů a antropologů rozkryty nečekané objevy. Klenby byly zcela zaplněny pečlivě ukládanými kosterními ostatky po vrstvách, lebky, holenní kosti, žebra, aby prostor byl využit co nejlépe. Vše nasvědčovalo, že podzemní objekt je velmi rozsáhlý.
Od křížení chodeb směřovala jedna část pod Rabínovu ulici, druhá před dům č. 2.
Třetí mírně stoupala ve směru kostela sv. Jakuba. Byl také objeven temný prostor se třemi sklepními komorami, vyplněnými kostmi a lebkami v neodhadnutelném množství. Doslova tisíce pohřbených lidských tělesných ostatků byly objeveny pod podlahou kostelní lodi. Lidské ostatky ve třetí komoře pak byly ponechány v původním stavu a prostor prohlášen za kulturní památku.
V podzemí byly objeveny pod vrstvou kosterního zásypu také schrány na tělesné ostatky zemřelých. Jejich jména nejsou známa, pravděpodobně se však jedná o významné brněnské patricie, hodnostáře a osobnosti spjaté s kostelem sv. Jakuba.
Po rozhodnutí zpřístupnit prostory veřejnosti byla kostnice staticky zajištěna, odvětrána a vybavena podlahou z historických cihel. Kosterní ostatky byly roku 2001 uloženy na původní místo. V roce 2011 a 2012 byla obdobným způsobem upravena část kostnice, nacházející se pod půdorysem kostela. V té době byl také zřízen nový vstup do kostnice přímo z plochy náměstí.
Při úpravě svatojakubské kostnice byla uchována pieta místa a památka zemřelých. Zpřístupněním kostnice sv. Jakuba získalo Brno ojedinělou historickou památku.
Text a foto © Richard Sobotka