Neodmyslitelnou součástí souborů budov a staveb na Hostýně je Jurkovičův sál a MUZEUM, jehož provozovatelem je Matice svatohostýnská.
Muzeum nabízí devocionálie – náboženské předměty, jimž jsou věřícími připisovány nadpřirozené účinky, ikony, knihy, suvenýry a nápoje. Muzeum je otevřeno v letním čase denně od 9.30 do 15.30 hodin, přičemž vstup do Muzea je zdarma.
Muzeum na Hostýně návštěvníkovi nabízí prostřednictvím tematicky řazených panelů zajímavou i poučnou výstavu o Hostýně v proměnách času. I ze střípků, posbíraných z jednotlivých panelů je patrné, jak strhující proměnou Hostýn prošel od dávné minulosti až do současnosti.
Jednou ze stěžejních událostí v životě Sv. Hostýna byla papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské v roce 1912. V průběhu korunovačních slavností 15.-25. srpna 1912 navštívilo Svatý Hostýn asi 200 000 poutníků.
Nelze opominout ani stavební úpravy Hostýna v letech 1912-1939, které jsou neodmyslitelně spojené se stavitelem Otto Zemanem. Právě on vybudoval v roce 1912 z původní ovčárny tzv. Útulnu, aby měli poutníci během korunovační slavnosti kde přenocovat. V roce 1923 se Otto Zeman podílel na stavbě transformační stanice, která 6. prosince téhož roku umožnila rozsvítit pod klenbou kostela 165 žárovek. Další monumentální prací stavitele Otto Zemana bylo v letech 1909-1913 vybudování schodiště od Vodní kaple k chrámovému vchodu.
V místě, kde se setkává stará a nová křížová cesta, vyprojektoval Otto Zeman hřbitov. Na hřbitově, vysvěceném v roce 1913, byli pochováváni katoličtí kněží a činovnící Matice svatohostýnské.
V roce 1900 zahájil Otto Zeman práce na stavbě křížové cesty od Sarkandrovy kaple až ke hřbitovu, terakotové obrazy jsou od bystřického malíře Žůrka. Nová křížová cesta vznikla v letech 1904-1933, jejím autorem je architekt Dušan Jurkovič, který postavil 13 kapliček ve stylu lidové architektury s valašskými a slováckými motivy. Autorem pamětní desky obětem I. světové války na zadní straně druhé kaple Jurkovičovy křížové cesty je Čeněk Vosmík (1919).
V roce 1932 byla zprovozněna silnice z Bystřice pod Hostýnem.
Neopomenutelný vliv na proměnu Hostýna měli Mgr. Dr. Antonín Cyril Stojan. A také Matice svatohostýnská, jejím prvním starostou byl Msgr. Dr. Jan Weinlich. O sv. Hostýn se zasloužil také P. Jan N. Cibulka, který na Hostýně působil v letech 1888-1898 a je zvaný jako Zvelebitel sv. Hostýna.
Rozvoj Hostýna doprovází řada zajímavých a mnohdy i méně známých faktů a fotografií. Na výstavě jsou staré tisky, týkající se Hostýna, ale také archeologické nálezy. Zajímavé jsou i snímky z opravy střechy hostýnského chrámu.
Duchovní správa na Hostýně byla od roku 1887 v péči řeholníků rakouské provincie Řádu Tovaryšstva Ježíšova. S jejich příchodem byly zahájeny opravy kostela a po dokončení byl chrám dne 15. srpna 1891, při příležitosti 650. výročí hostýnského zázraku vysvěcen brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem, za přítomnosti arcibiskupa kardinála Fürstenberga. Poutní chrám je zasvěcen nanebevzetí Panny Marie.
Sv. Hostýn v dávné minulosti sloužil jako raně středověké refugium (útočiště). K tomu se váže tatarský mýtus a hostýnská legenda, sahající až do roku 1240, kdy si Mongolské hordy podmanily Kyjevskou Rus a obrátily se na západ. Rozlohou opevněné plochy patří hostýnské hradiště mezi nejrozsáhlejší pravěká opevnění na Moravě. O životě pravěkého hradiska a keltského opidia vypovídají četné archeologické nálezy, získané při výstavbě poutního areálu a pozdějšími archeologickými výzkumy.
Prostor Muzea je využíván také jako přednáškový sál. Dominuje mu na čelní stěně rozměrná fotografie zástavby budov na Hostýně soustředěných kolem baziliky.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka
Zdroj: Výstava o Hostýn v proměnách času, Jurkovičův sál a MUZEUM, jehož provozovatelem je Matice svatohostýnská.