V záplavě nejrůznějších kulturních akcí se pozapomnělo, že před 130 lety se v roce 1895 uskutečnila v Praze Národopisná výstava českoslovanská, která měla za cíl předvést život českého a slovanského lidu.
Výstavě, situované v Královské oboře, předcházely tři roky přípravných prací v jednotlivých regionech, proběhlo na 170 krajinských výstav a početné národopisné slavnosti. Nejvýznamnější exponáty byly z regionů poslány do Prahy.
Výstava byla zahájena 15. května 1895 a její ukončení se konalo 31. října 1895.
Vstupné na výstavu činilo 40 krejcarů na den pro jednu osobu, nedělní a sváteční vstupné bylo po 30 krejcarech, dětské (do 10 let) 20 krejcarů. Bylo možné koupit si předplatné na 10 dní za 3 zlatky. V mnoha expozicích se vybíralo zvláštní vstupné. Vstupenky do všech expozic činily na osobu 2 zlatky.
V prvém týdnu navštívilo výstavu 60 tisíc diváků. Početnější návštěvě bránilo deštivé počasí.
Podle původní koncepce měla být z jednotlivých exponátů sestavena kompletní vesnice, která měla představovat obec včetně sociální struktury a zaměstnání. Vzhledem k tomu, že jednotlivé stavby pocházely z odlišných podmínek, bylo obtížné spojit je v jeden celek. Stavby tak byly zřízeny jako výběr stavebních typů několika charakteristických národopisných oblastí a dědina se od prvých dnů stala srdcem výstavy.
V Národopisném paláci se uskutečnila výstava krojů, kde byly na profesionální úrovni instalovány skupiny figurín. Byla to například svatba z jihočeských Blat, chodské přástky, plzeňské námluvy, manželé z Troubska, valašská izba.
Vedle centrální expozice probíhaly souběžně jednotlivé regionální výstavky. K těm dobrým patřilo valašské oddělení a jeho ohlas překlenul čas až do současnosti.
Úspěchu výstavy kontrastoval smutný konec vesnice. Její údržba byla nákladná, proto byla prodána. Z výstavby zůstala dochována jen stavební dokumentace a řada malých modelů.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka