Kulturní výročí – srpen 2025
Milada Jaroňová – tvůrkyně Zašovských kytiček.
Zašovské kytičky si vydobyly významný ohlas doma i v zahraničí. Světovou premiéru měly na EXPO 1958 v Bruselu.
Tvůrkyně Zašovských kytiček Milada Jaroňová se narodila 18. 2. 1917 v rodině manželů Vrbíkových. „Vždycky jsem chtěla studovat, ale už jako děvče jsem se musela starat o nemocnou maminku a devítičlennou rodinu,“ vzpomínala.
Její mimořádné nadání k ručním pracím rozvinula a zdokonalila tetička Otylka. Milada Jaroňová působila jako instruktorka háčkování ve Státním gobelínovém ústavu ve Valašském Meziříčí.
„Ředitel Gobelínky pan Kořínek přišel s nápadem, abych kvítka, které byly součástí irské krajky, uháčkovala samostatně,“ vzpomínala paní Milada Jaroňová. „V té době se háčkovaly květy velké, ploché, ale já jsem je začala háčkovat v prostorové podobě a jednotlivá kvítka spojovala do kytiček – tak vznikly Zašovské kytičky. Po předvedení v Praze přišla obratem objednávka na tři sta kusů kytiček a motýlů!“
Největšího úspěchu dosáhly Zašovské kytičky na EXPO 1958 v Bruselu, kde zdobily vstupní halu československého pavilonu.
„Bylo to tenkrát velké uznání,“ zavzpomínala Mistryně zašovské krajky paní Milada Jaroňová na toto významné ocenění své práce. „A také dobrý pocit z toho, že Zašovské kytičky pronikly do světa.“
Mistryně zašovské krajky paní Milada Jaroňová zemřela před dvaceti lety dne 14. 8. 2005, místo jejího odpočinku je na zašovském hřbitově.
Jan Drozd, spisovatel (27. 1. 1914 Bordovice – 15. 8. 2005 Ostrava). Za okupace učil v Zubří a ve Valašském Meziříčí. Po violce byl středoškolským profesorem, vedoucím literárně-dramatického oddělení ostravského rozhlasu a redaktorem Krajského nakladatelství Ostrava. Po roce 1968 však nemohl v redakcích pracovat. Je autorem knih s partyzánskou tématikou Odvážný boj a po nebezpečných stezkách. Vydal knížku Smutek z milování (1990), román Člověk pro jeden život (ten byl vysázen již v roce 1968, ale sazba byla rozmetána a vyšel až v roce 1991). Vydal prózu Pohřbívání živých (1993) a povídku Pátá dimenze (Frenštát 1999).
František Lazecký, spisovatel (18. 8. 1905 Tísek – 16. 11. 1984 Praha). Básník a esejista, který po sbírce Bratr svět (1947) nesměl čtvrt století publikovat. Několik pověstí ze Štramberka zahrnul do sbírky Dukátová stařenka.
Jiljí Hartinger, malíř a grafik (nar. 20. 8. 1935 Karolinka). Vystudoval SUPŠ v Brně a VŠUP v Praze. Vrátil se do Karolinky, kde žila a pracuje dodnes. Kromě obrazů a grafik rodného kraje, pracuje také na knižních ilustracích (Oldřich Šuleř: Na srnčích nohách, Petr Křenek: Okamžik života). Je autorem řady art protisů a skleněných vitráží.
Jan Antonín Baťa, podnikatel (7. 3. 1898 Uherské Hradiště – 23. 8. 1965 Sao Paolo – Brazilie). V roce 1932 po tragické smrti svého bratra Tomáše převzal vedení firmy. V tomto období pokračoval rozvoj Zlína i v oblasti vzdělání a kultury – byl založen Studijní ústav, Škola umění a byly pořádány Zlínské salóny. J. A. Baťa napsal asi padesát rukopisů, vydal jich však jen několik, např. Budujeme stát a Satiry a aforismy.