„Skauting? To byly krásné doby!“, zasnil se ould skaut Fredy, civilním jménem Bedřich Golombek.
Seděli jsme tehdy v srpnu 2005 v bufetu na ostravském hlavním nádraží. Tehdejších osmdesát let bych Bedřichu Golombkovi rozhodně nehádal. Rodilý Ostravák, skaut od deseti let. Také on tíhl k Beskydám, které se za jasných dnů rýsovaly na obzoru. Především Lysá hora přitahovala mladé lidi magickou silou.
Bedřich Golombek, původním povoláním architekt, psal knížky pro mladou generaci a je uveden ve Slovníku autorů knih pro děti a mládež. Sepsal také historii odboje slezských Junáků, a historii Ivančeny, mohyly vybudované na jejich památku vysoko v horách pod vrcholem Lysé hory. Na přestavbě junácké mohyly se osobně podílel. Svůj volný čas věnoval dětem a mládeži. V průběhu let vedl osmnáct táborů, z toho dva vodácké. Během totality, kdy byl skauting zakázán, pokračoval v činnosti pod záštitou Svazarmu. Už jako ould skaut žije vzpomínkami, ze kterých sepisuje poutavé příběhy.
Bedřich Golombek, skautskou přezdívkou Fredy, ročník 1925, byl ve skautu od roku 1935. Znal ostravské skauty ze slezského odboje.
„I když byly za války skautské oddíly zrušeny, pořád jsme se scházeli. S Vladimírem Čermákem jsme velice úzce spolupracovali. Ptal se, jestli chodíme do Beskyd. Každý týden, řekli jsme. Věděl, že jsme dobří. Ale o odboji nikdy nehovořil.“
Právě skauti ze skupiny Vládi Čermáka předávali zprávy o pohybu vojsk, počtu a typu zbraní wehrmachtu, varovali před gestapem ohrožené osoby a podobně. Vše vyvrcholilo zatčením a popravou ostravských skautů slezského odboje na židovském hřbitově v dnešním Polském Těšíně, doslova několik hodin před osvobozením.“
Osudy ostravských skautů připomíná Ivančena, jaká je její historie?
„Poprvé jsem se dostal na Ivančenu v říjnu 1946, kdy skauti začali mohylu na uctění památky popravených skautů budovat. Tam jsem se setkal s Harym, strážcem mohyly, trávil tam skoro všechny víkendy, organizoval ukládání kamenů, které tam skauti a trampi nosili. Pak jsem se také podílel na rekonstrukci mohyly do podoby v jaké je dnes.
Původně stála mohyla na vyvýšenině, kolem dokola hluboký les. Zpočátku to bylo pár kamenů a kříž, ale mohyla rychle rostla.
Srazy u mohyly se konaly pravidelně vždy 24. dubna na svatého Jiří, patrona Junáků, v den popravy skautů. Za totality to bylo často s asistencí policie, která se snažila návštěvám Ivančeny zabránit všemi možnými způsoby.
Situace se změnila až po roce 1990. V přístupu na Ivančenu už sice nikdo nebránil, ale bylo zapotřebí živelně narůstající stavbu, převážně z drobných kamenů, rekonstruovat a také zoficiálnit. Zatím to pořád byla černá stavba, navíc stála na katastru dvou obcí. I k jejímu poničení došlo. Rekonstrukce mohyly proběhla podle mého projektu. Dnes je stavba umístěna na území obce Malenovice.“
Ještě k popraveným ostravským junákům, kde jsou jejich hroby?
„Psal jsem o tom v jedné své knize. Ostatky ostravských skautů, kromě dvou, kteří nebyli nalezeni, byly po osvobození převezeny v dubnu 1945 do Ostravy. Doprovázel je velký průvod, 40 000 lidí. Uctění se konalo v krematoriu, které tehdy bylo v centru Ostravy.“
Kde jsou jejich hroby?
„Pozůstatky si zřejmě rozebraly rodiny a umístily do rodinných hrobů. Jenom ta mohyla na Ivančeně ostravské skauty a jejich oběť připomíná.“
Zatím co jsme rozprávěli, vlaky jezdily po obou stranách nádraží. Jedním směrem na těšínskou stranu, kde byli slezští junáci v závěru druhé světové války popraveni, opačným směrem k Beskydám, které se rýsují na obzoru a kde je na Ivančeně v nadmořské výšce 900 metrů z téměř dvou set tisíc kamenů postavena mohyla na jejich věčnou památku.
V roce 2025 uplynulo 100 let od narození Bedřicha Golombka. Skautem se stal v deseti letech a byl jím na celý život.
A skauting? „To byla krásná doba!“ tvrdil.
Bedřich Golombek se jako architekt zásadním způsobem podílel na rekonstrukci a především na zachování skautské mohyly na Ivančeně a takto i na uchování památky ostravských skautů.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka