Impozantní mohyla z tisíců uložených kamenů připomíná oběť ostravských skautů, kteří za druhé světové války iniciovali odboj proti německým okupantům. V čele byl šestadvacetiletý Vladimír Čermák a jeho přátelé Otto Klein, Vladimír Pach, Quido Němec a Milan Rotter. Spolupracovali s nimi i další. Cílem byl přesun do beskydských lesů, kde měly být prováděny rozsáhlé akce proti okupantům.
Konspiračním místem se stalo tábořiště Slezské zemské lesní školy u Chladné vody. Za války sloužilo pro porady a výcvik jednotlivých skupin, také jako mrtvá schránka k předávání informací. Poslední společná schůzka před odchodem skautů do hor se uskutečnila právě zde 31. března 1945. K přesunu do hor však v následujících dnech nedošlo, vše bylo vyzrazeno. Dne 3. dubna 1945 zatčen Milan Rotter, následujícího dne Vladimír Čermák, Vladimír Pach, Otto Klein a posléze také Quido Němec. Zatýkání probíhalo až do 20. dubna 1945. Včetně rodinných příslušníků bylo uvězněno kolem padesáti lidí.
Výhled od mohyly na Ivančeně je na Lysou horu. 
Výslechy probíhaly v Ostravě, ale s blížícím se koncem války (Ostrava byla osvobozena 30. dubna 1945), byli zatčení narychlo odvezeni do věznice v Těšíně. Tady právě ve svátek patrona skautů svatého Jiří 24. dubna 1945, ještě před rozedněním zavražděni střelou do týla na židovském hřbitově v Polském Těšíně.
Jejich památku připomněli 6. října 1946 členové 30. oddílu Junáka v Ostravě vybudováním mohyly na Ivančeně. „Milovali svou vlast a dloužili jí věrně…“, je uvedeno na informační tabuli poblíž mohyly, která udivuje mohutností i spoustou vzkazů skautů, trampů i turistů. Cestou na Lysou horu si na Ivančeně každý připomene oběť statečných.
V roce 2025 uplynulo 80 let od této tragické události.
O činnosti a oběti ostravských skautů vypráví knížky: Ivančena – junácká legenda a Statečná srdce, Vydalo TDC 2014.
Původní mohyla ostravských junáků na Ivančeně a po poslední úpravě po roce 2000.
Bystřičané na Ivančeně u mohyly ostravských Junáků ještě před její úpravou.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka