Jaký byl osud Alice? Alice Masaryková (3. 5. 1879 – 5. 11. 1966) se zapsala na lékařskou fakultu, ale po roce studia ji opustila a zapsala se na filozofickou fakultu.
Alice Masaryková.
Na přelomu století patřila k nemnoha vzdělaným a pokrokově smýšlejícím ženám, což v té době mnozí považovali za výjimku. Stala se nejvýraznější a nejznámější ženou dvacátého století. Své akademické vzdělání si rozšiřovala zahraničními studijními pobyty v Berlíně (1901-1902), v Londýně (1902), Lipsku, Chicagu (1904-1906). Po návratu do Čech působila jako profesorka na lyceu v Českých Budějovicích (1906-1910) a v Praze (1910-1914).
Válečná katastrofa změnila její život od základů. Masaryk odjel v prosinci 1914 v doprovodu Olgy do zahraničí. Jan narukoval do rakouské armády. Herbert zemřel v březnu 1915 na tyfus. Alice zůstala s matkou sama.
Dne 28. 10. 1915 byla Alice zatčena a uvězněna ve Vídni; pravým důvodem jejího věznění byl hlavně psychický nátlak na jejího otce. Po devíti měsících žalářování byla propuštěna a poté žila s matkou v ústraní.
Po otcově návratu 21. prosince 1918, už jako prezidenta, se Alice stala jeho pravou rukou. Byla také předsedkyní Československého červeného kříže. Po mnoho let zastupovala matku a stála po boku svého otce jako první dáma republiky. Matčina smrt v roce 1923 Alicí hluboce otřásla.
Po smrti Masaryka v roce 1937 se Alice z Hradu odstěhovala do Loretánské ulice. Mnichovský diktát ji v prosinci 1938 přivedl k rozhodnutí emigrovat; v předposlední březnový den 1939 se jí podařilo odcestovat do Švýcarska a posléze do Ameriky.
V roce 1945 se vrátila do Prahy. Její první cesta vedla na hrob rodičů do Lán. Nastěhovala se do svého původního bytu. Zde v roce 1947 prožila poslední šťastné vánoce. Únorové události roku 1948 a tragická smrt bratra Jana ji citelně zasáhly. Prahu znovu opustila v prosinci 1948, odjela za sestrou Olgou do Ženevy, do vlasti se už nikdy nevrátila. Svého československého státního občanství se však do smrti nevzdala. Do Ameriky přijela v roce 1950, žila nejprve v New Yorku, od roku 1957 u přítelkyně v Miami.
Na počátku roku 1966 se zdravotní stav Alice Masarykové zhoršil natolik, že požádala o přijetí do českého domova pro staré lidi v Chicagu, zde 29. listopadu 1966 zemřela. Její popel byl uložen v Masarykově mauzoleu na Českém národním hřbitově nedaleko bronzového reliéfu jejího otce. Tužbou Alice Masarykové však bylo odpočívat v půdě svobodného Československa po boku svých rodičů a bratra. Po dvaceti osmi letech, v září 1994, bylo toto její přání konečně splněno.
Převzato z knihy Richard Sobotka: Charlotta Garrigue Masaryková. Nakladatelství Dobra a Fontána, 1999.
Slavnostní pojmenování uličky Alice Masarykové v Rožnově pod Radhoštěm
Dr. Bára Svátková, iniciátorka vzniku ulice Alice Masarykové.
Jako první v České republice pojmenovali v Rožnově pod Radhoštěm ulici po Alici Masarykové.
Alice Masaryková, nejstarší dcera prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, byla zakladatelkou Červeného kříže a dvacet let jeho předsedkyní. V Rožnově pod Radhoštěm iniciovala na Kozinci stavbu ozdravovny pro děti.
O pojmenování ulice po Alici Masarykové více než šest let usilovala zdravotní sestra Bára Svátková.
Rožnovsko je výjimečný kraj. Na Hutisku v údolí Zákopčí zbudoval učitel Cyril Mach první sochu T. G. Masarykovi a vůbec první sochu Charlottě Garrigue Masarykové, která tam přetrvala až do dnešních dnů.
Slavnostní pojmenování uličky po Alici Masarykové se uskutečnilo 7. března 2024.
Slavnostní odhalení pojmenování uličky Alice Masarykové v Rožnově pod Radhoštěm.
Foto © Jakub Sobotka
Proměna bezejmenné uličky
Původně bezejmenná ulička, pojmenovaná 7. března 2024 po Alici Masarykové, má svou historii. Ještě v nedávné minulosti v ní existovaly dobře zabydlené dva domy. Jejich stáří bylo lze jen obtížně odhadnout, ale podle nízkého čísla popisného 190 a 191patrně jejich historie sahala nejméně o sto let nazpět. Tehdy to zřejmě byly méně honosné měšťanské domy, usazené málem na periferii. Městský park, tehdy ještě neuspořádanou Hájnici, měly jen přes současnou Pionýrskou ulici a z protější strany ji ohraničovala ulice Na Zahradách.
Bezejmenná ulička ještě s původními domky čp. 190 a 191; od 7. března 2024 jako Ulice Alice Masarykové.
Oba domy dosloužily po roce 2000, nějaký čas ještě všelijak destruktivně využívány bezdomovci. V té době už se octly v centru města, které se z počtu obyvatel kolem tří tisíc rozrostlo do všech stran až na více než šestnáct tisíc.
Existence obou domků pamětníků byla zpečetěna v březnu roku 2016. Stavební stroje oba prastaré domky s lehkostí rozebraly, suť byla odvezena, část plochy byla zatravněna, část zastavěna. V březnu roku 2024 byla bezejmenná ulička přejmenovaná na ulici Alice Masarykové s významným dovětkem, že je vůbec první a prozatím stále jedinou, která Alici Masarykovou připomíná.
Text, foto a reprofoto © Richard Sobotka